Tedy podle "školních učebnic ekonomie“: Když se zvyšuje inflace, musí se zdražovat cena peněz. Už jsem se nedostal k reakci, abych se ho zeptal, podle čeho tedy postupuje Evropská centrální banka (ECB), která je se základní sazbou úroků někde kolem nuly a státy platící eurem (EMU) mají inflaci podstatně nižší.

Možná, že mají v ECB k dispozici jinou školní učebnici anebo prostě školní učebnici zahodili jako nepotřebnou a nevhodnou a používají zdravý selský rozum.

A tak, pokud nějaká česká firma, která obchoduje se zahraničím a má ve svých příjmech také eura, musí usilovat o přijetí úvěru nikoliv od české, ale od nějaké evropské banky v eurech. České banky budou po nejnovějším navýšení základní sazby ČNB o 0,75 bodu na 5,75% půjčovat svým klientům za 6, 7 anebo také 8% úroku. Banky ze zemí EMU si mohou při nízké základní sazbě ECB dovolit půjčovat úvěry s úrokem do 2%. Co bude výsledkem? Čeští podnikatelé si prostě přestanou půjčovat v českých bankách a omezí se investiční výstavba, respektive, nebudou se rozjíždět žádné nové investiční akce. Pardon. Poběží jen ty, které budou financovány eurem od bank z EMU. Co budou dělat české banky s přebytkem likvidity, těžko odhadnout.

Dříve nebo později budou také lidé, kteří splácejí hypotéky, nuceni – po skončení fixace sazby s nižší úrokovou měrou – dostanou ránu v podobě podstatně vyšší úrokové míry. Jinak řečeno, splátky hypoték se navýší postupně řádově o tisíce korun. A to bude další příspěvek k zvýšení celkové drahoty.

O desítky procent letí nahoru ceny plynu. Podobné to bude u elektrické energie. Nejméně o čtvrtinu se zvýší ceny potravin a k tomu všemu ještě se postupně zvýší splátky hypoték. Tisíce a možná desetitisíce mladých rodin s dětmi se pak dostanou do situace, že nebudou schopny splácet hypotéky. Už dnes by vláda měla přemýšlet o programu, který pomůže těmto mladým lidem se splátkami hypoték.

Určitě by nebylo dobré, aby zde vznikla poměrně velká armáda stresovaných mladých lidí, kteří přijdou o bydlení a pokud za hypotéku ručí širší rodina ještě dalším majetkem, může se rodina dostat ještě do dalších nepříjemných situací. Může dokonce přijít na buben i další její majetek.

Říká se, že za míru inflace odpovídá centrální banka, v našem případě tedy ČNB. Nemyslím, že je to úplně pravda. Míru inflace mohou okamžitě srazit některá opatření vlády. Snížení nebo eliminace sazby DPH u energií, eliminace sazby spotřebních daní u pohonných hmot, cenová maxima u některých potravin apod.. Je otázka, zda současná vláda je takovéhoto přístupu vůbec schopna. Je to vláda, která si četla v „pravicových učebnicích ekonomie“.

Spíše si ale myslím, že pokud jde o ekonomickou oblast, jsou tito lidé naprosto nevzdělaní a nedotčení znalostmi, a to včetně současného ministra financí.

Babiš byl alespoň praktik a chápal ekonomické souvislosti. U současné vlády to nevidím. A ČNB pokračuje podle „učebnic“. A už se těší na další zvýšení základní sazby.
Je dobře, že ČNB přešla od povinného optimismu při odhadu vývoje české ekonomiky k realističtějšímu pohledu. Dnes již hovoří otevřeně o stagnaci hospodářství v tomto roce. Je to jen otázkou pár týdnů, kdy připustí, že hospodářství poklesne meziročně o několik procentních bodů (tedy to, co já říkám již několik měsíců). A že to bude mít závažný dopad do příjmové stránky letošního státního rozpočtu. Ten závažný dopad je částka přesahující 100 mld. Kč chybějících rozpočtových příjmů. A to je pro rozpočet rána jako z praku. Dalších 100 mld. Kč budou stát ukrajinští uprchlíci, doufejme, že nám tyto peníze vykryje z větší části Evropská unie. Doufejme!

Vláda by se měla také zabývat kritickou situací v oblasti veřejných investic. Stavební firmy nejsou schopny dodržet ceny, které za jiných podmínek vysoutěžily ve výběrových řízeních u staveb, které jsou již rozpracovány, a to s ohledem na razantní nárůst cen stavebních materiálů. Ale také třeba s ohledem na velký nárůst cen pohonných hmot.

Vláda by měla hledat cestu k urychlené úpravě zákona o veřejné zakázce tak, aby bylo umožněno v rámci rozpětí daného vládou připraveným algoritmem, překročit vysoutěžené ceny stavebních prací. Ničemu nepomůže, když od rozpracovaných staveb budou postupně odcházet jednotliví realizátoři, stavební firmy. Tyto výkony by pak ve státním rozpočtu chyběly. Samozřejmě by chyběla také společenská hodnota, která by měla vzniknout dokončením investičních akcí.

Je to specifická věc a je potřeba ji řešit velkoryse tak, aby se lidé ze stavebních firem a z veřejné správy nedostávali do rozporu se zákonem. Pokud tady nebude připravena přechodná legislativní úprava, řešící tento závažný problém, mohou mít orgány činné v trestním řízení přímo žně. Anebo, a to by bylo také špatné, stavby by se zastavily na několik let.

Mimořádná doba vyžaduje mimořádné činy.

A že všeho nejlepší bude, když válka skončí....

Jiří Paroubek

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele.