Jeho pracovní přístup je vlastně jednoduchý: vše, co dělají USA, tedy až na pár drobností, jako je odvolání vojáků z Německa, je správné. Jeho víkendový článek proto hodnotím jako svého druhu zdravici k příletu amerického státního tajemníka Pompea. Českému publiku se snaží implantovat některé myšlenky a závěry, které jsou podle mého názoru zcestné, nebo jsou dokonce v rozporu s českým národním zájmem. Ale tipoval bych to tak, že Macháček dostal prostě jen zadání.

Ale vrátím se zpátky k nyní aktuálnímu odvolání amerických vojáků z Německa. Z 36 tisíc vojáků jich v Německu zůstane stále ještě úctyhodných 24 tisíc. Jak ukazují průzkumy veřejného mínění v Německu, velká část německé veřejnosti je s tímto záměrem plně ztotožněna. Nemáme rok 1945, ani rok 1970. Sovětský svaz vedený Stalinem ani Brežněvem už neexistuje. A Rusko, přes veškerý respekt k jeho akceschopné armádě, progresivní vojenské doktríně i k velmi vyspělým a sofistikovaným zbraňovým systémům i mase vojáků, prostě nemá ty možnosti, aby představovalo opravdu vážnou vojenskou hrozbu evropským členům NATO. A to i kdyby se Spojené státy v důsledku výstředního chování svého prezidenta zcela dezinteresovaly v evropských záležitostech. Rozhodující jsou totiž finance. Jen evropští členové NATO dávají na zbrojení každoročně cca 200 mld eur (a USA dalších více než 700 mld. USD) a Rusko zhruba jen čtvrtinu této částky. Kupř. francouzské výdaje na obranu jsou v běžném roce vyšší, než ty ruské. Jak tedy brát vážně "ruskou hrozbu"? Je snad ruský polický i ekonomický model lepší nežli ten západoevropský či středoevropský?

Atraktivita Ruska v tomto směru není zas až tak vysoká pro široké vrstvy obyvatel Evropy, aby chtěly následovat jeho model uspořádání společnosti. Macháček má jenom slova kritiky ve vztahu k Německu, jehož zahraniční politika se mi naopak zdá být nejrozumnější. Němci i na základě svých historických zkušeností se nehrnou do zahraničních misí, které nic nepřinášejí. Tedy kromě výdajů. Macháček píše, že je vlastně americký tlak na Německo "legitimní". Němci prý, představte si, nechtějí zbrojit na dvě "povinná" procenta z HDP - císař Vilém a Adolf Hitler by tomu jistě nerozuměli. Asi nechtějí mít suverénně největší armádu v Evropě. Vědí asi proč takovou armádu nechtějí. Ale pro Trumpa mají zakázky pro vojenskoprůmyslový komplex větší, přímo magický význam, nežli lekce z historie. Němci prý chtějí brát levnější ruský plyn a chtějí dobudovat plynovod Nord Stream II. (jinak řečeno: nechtějí dražší plyn americký) a projevují naivitu ve vztazích s Čínou. Prostě Němci (stejně tak jako Češi) nemusejí hrát žádné hry o světového hegemona a pokoušet se o zastavení čínského parního válce.

Ostatně, co se stane, když Čína bude perspektivně ekonomicky nejsilnější zemí světa? Vůbec nic. Tak to bylo ještě počátkem 17. století a nebyli to Číňané, kteří měli potřebu kolonizovat jiné světadíly, byli to naopak Evropané. Číňané i dnes, o tom jsem plně přesvědčen, mají jako prioritu řešení otázek vlastního hospodářského růstu a růstu životní úrovně svých 1,4 mld obyvatel. A to je vskutku olbřímí úkol. A k čemu tedy potřebují Číňané konflikty, obchodní či jiné války? Ale zpět k Německu. Merkelová je trpělivá, zdrženlivá, stejně tak její vláda velké koalice. Německo nechce předělat svět. Chce obchodovat, chce nové zakázky, práci pro lidi a slušnou životní úroveň pro své občany. Česko může jít stejnou cestou.