Nejsilnější politickou stranou v květnu se podle očekávání stalo hnutí ANO, které ovšem celkem silně odskočilo od nejbližšího svého pronásledovatele, kterým je hlavní vládní strana ODS.

Hnutí ANO by podle SANEP ve volbách získalo 30,1% hlasů. ODS 19,6%.

U hnutí ANO se projevuje nárůst o 2 procentní body. Občanští demokraté meziměsíčně zůstávají zhruba na stejných číslech, zaznamenali pokles o pouhých 0,2 procentního bodu.

To na jedné straně nevypadá nijak špatně, ale pro ODS a celou koalici je varující, že padají preference čtyř dalších vládních stran. Jinak řečeno ODS „kanibalizuje“ své politické partnery, jim preference klesají, ale ODS nerostou. Prostě vláda zažívá zřejmě počátek výrazného poklesu své podpory, respektive podpory většiny poltických stran, které tuto vládu tvoří. Vládě se nejen nedaří uklidnit prohlubující se obavy občanů, spojené se zvyšující se inflací, prudkým zdražováním energií, pohonných hmot i potravin. Není už nijak složité, aby si každá domácnost spočítala, o kolik bude platit vyšší náklady na svůj provoz už od příštího čtvrtletí, bude to 8, 10, 12 anebo více tisíc korun? To je něco, co české domácnosti, s výjimkou poměrně krátkého transformačního období po roce 1990 nikdy v historii nezaznamenaly. A vláda nedělá nic, aby zmírnila inflaci některými opatřeními, které používají jako běžné instrumenty jiné vlády ve většině zemí EU. Prostě vláda nedělá, až na dávku 5 000 Kč pro děti z domácností do 1 milionu Kč, nic. Valorizace důchodů probíhá podle zákona schválené předchozí vládou a, bohužel opožděně.

Příspěvek na bydlení až po několika měsících, s ohledem na malý počet podaných žádostí o tento příspěvek, vláda rozhodla o zjednodušení administrativy. Tento příspěvek, který vlastně měl kompenzovat alespoň část zvýšených nákladů na bydlení by rádo využilo několik set tisíc českých domácností. Ale s požadavky úředního šimla si poradilo asi jen 30 tisíc domácností.

Vláda jediné co provádí promptně, to jsou dodávky zbrojního šrotu na Ukrajinu, ale problémy vlastního obyvatelstva ji nezajímají. Konec konců i prodlužování války na Ukrajině je jedním z faktorů, které zvyšují inflaci a dopadají nepříznivě do životů českých obyvatel. Můj odhad je takový, že i ODS zažije jako hlavní vládní strana v příštích týdnech a měsících destruktivní pád svých preferencí. Bude to kruté vystřízlivění.

Třetí příčku by zaujala ve volbách podle preferencí SANEP SPD vedená Tomiem Okamurou s 14,3%. SPD roste, oproti minulému měsíci o 1,4 procentního bodu. Podle SANEP se zvýšil její potenciál až na 20%. T. Okamura a jeho SPD jsou nejrazantnějšími kritiky politiky vládní kritiky. Objektivně musím říci, že někteří činitelé SPD v TV diskusích vypadají velmi konstruktivně, kvalifikovaně, zejména pokud jde o oblast zahraniční politiky. V politice SPD frustrovaní občané nalézají odpovědi na otázky, které chtějí slyšet, ať už se jedná o zhoršení úrovně zdravotnictví, vzdělávacího systému či výrazného oslabení sociálních jistot. Předpokládám, že SPD, pokud neudělá razantní obrat ve své politice, bude dál růst a je jen otázka, kolik ze současného potenciálu cca 20% dokáže využít.

Z dalších čtyř vládních stran by se do sněmovny bez problémů samostatně dostalo jen hnutí STAN, a to se ziskem 7,8%. Proti poslednímu dubnovému průzkumu si tak STAN pohoršil o 0,9%. Strana je zahlcena množstvím nepříjemných kauz, které přímo podminovávájí důvěru voličů v tento subjekt. Stačí ještě několik chyb a STAN bud následovat, pokud jde o vývoj preferencí tří další vládní strany, které by se v květnovém měření volebních preferencí nedostaly vůbec do poslanecké sněmovny.

Mimoparlamentní stranou by se již se ziskem 4,6%, pokud by nešli do předvolební koalice, stali Piráti. Zaznamenali pokles proti dubnu o 0,2 procentního bodu. Stačí jen prohrát v komunálních volbách pozice ve velkých městech (Praha, Brno ad.) a strana už se nevzpamatuje. Ztratí definitivně důvěryhodnost a atraktivitu pro voliče.

Na šestém místě preferencí je KDU-ČSL se 4%, hned za nimi Svobodní s 3,6%. Musím říci, že jsem ocenil televizní vystoupení předsedy Svobodných, který dokáže racionálně argumentovat (nemusím s ním souhlasit) a je viditelnou změnou proti stagnujícím lídrům současné pravostředové koalice.

Až na osmém místě v preferencích se umístila TOP 09 s 3,3%. Stálo by za to, zpracovat sociologickou studii, ze které by vyplynul vliv předsedkyně Pekarové Adamové a jejího často militantního vystupování na snižující se preference.

Ostudná ČSSD

Podle SNAEP by v květnových volbách ČSSD získala pouhých 2,3%. A to v situaci, kdy se razantně zhoršují podmínky života obyčejných lidí, kteří v minulosti většinou volili právě tuto stranu. Šmardovo vedení s Netolickým a Petříčkem je ale natolik politicky toxické, že stranu zavedlo do propasti. Ale ne na dno, to dno se teprve ještě objeví. Strana se vyžívá v ezoterických cvičeních a se svými názory prakticky nejde do veřejného prostoru. Za normálních okolností by bylo potřeba celou tu koterii vedenou Pochem a Pokorným vyházet z Lidového domu do Hybernské ulice.

Ti lidé totiž nejsou vůbec soudní, aby odešli sami. Jsou zalezlí ve svých funkcích a obklopují se podobnými politickými nýmandy a lůzry jako jsou oni sami.

Vrcholem všeho byla nominace bývalé ombudsmaky Šabatové do čela pražské kandidátky pro volby do ZHMP. Nominovat člověka bez erudice v oblasti komunální politiky, byť možná slušného a s jistou osobní integritou, je kolosální politickou chybou. ČSSD v pražských volbách shoří a shoří i jednotlivé její kandidátky, pokud budou sestaveny podobným způsobem jako ta celopražská. Zkrátka, dovedli jste to, milí přátelé z Lidového domu, celé to Šmardovo vedení vybrané Sobotkou a Pokorným, do oblasti lidského těla, o které se ve slušné společnosti nahlas nemluví.

Důvěra ústavním institucím na jaře 2022

CVVM zpracovává dlouhodobě průzkumy, které šetří důvěru občanů v ústavní instituce. Potěšitelné může být pro prezidenta republiky, že důvěra v něj po poklesu, který zaznamenal zejména při měření v červnu 2021, se pozitivně změnila. Prezident sice již nedosahuje 50% důvěry, jako tomu bylo v březnu před dvěma lety, ale je za minimem, kterého dosahoval v červnu 2021 (29%). Nyní má prezident důvěru zhruba dvou pětin občanů(38%) a tendence jeho důvěryhodnosti se zvyšuje.

Vláda se plácá, pokud jde o důvěru, kolem třetiny občanů (poslední měření 35%). Zdá se, že tato čísla budou spíše v příštích měsících ještě padat.

K poslanecké sněmovně pociťuje důvěru 30% obyvatel, k Senátu 33%.

Vyšší důvěře nežli celostátní instituce se těší setrvale krajská zastupitelstva (nyní 47%). Dále obecní zastupitelstva, ta dokonce se 65%, což je nejvíce za dobu měření od března 2020. Starostové mají dlouhodobě důvěru zhruba dvou třetin občanů (nyní 63%). Hejtmani jsou důvěryhodní pro 44% obyvatele, což je zhruba v průměru posledních dvou let.

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele