K těmto nejlidnatějším zemím současné EU, bych ještě pro úplnost dodal další státy, které pozastavily nejnověji očkování zmíněnou vakcínou: Slovinsko, Portugalsko, Kypr a Lucembursko. Jako první to byly dva severské státy: Dánsko a Norsko.

Např. Německo čeká na rozhodnutí Evropské lékové agentury EMA o vakcíně ještě tento týden. A to v souvislosti s podezřelými úmrtími, ke kterým zřejmě v souvislosti s podáním vakcíny AstraZeneca došlo. Německý ministr zdravotnictví řekl, že bylo sedm podezřelých případů mozkové žilní trombózy, jež je nutné objasnit. Dále německý ministr zdravotnictví v prohlášení pro média vyzval ty občany, kteří cítí čtyři dny po očkování vakcínou AstraZeneca určitý problém, aby se obrátili na lékaře.

Prostě část evropských lídrů, zejména z těch největších evropských zemí mluví o „preventivním opatření“, platným až do doby, kdy dojde k vyjasnění ze strany EMA.

Panu ministrovi Blatnému je tedy vše jasné. Závidím mu. Polovinou Evropy cloumá určitá ostražitost vůči vakcíně AstraZeneca a náš pan ministr nevidí důvod k podobným omezujícim krokům. Na druhé straně pan ministr byl převelmi opatrný v akceptaci ruské vakcíny Sputnik V českými úřady. Prý se musí počkat na vyjádření institutu EMA. Pak možná a snad.. ano. Někdy. 

Na druhé straně ministerstvo zdravotnictví zasahuje do přijatého vakcinačního plánu, podle kterého by měla po osmdesátnících a sedmdesátnících pokračovat vakcinace seniorů mezi 65 až 70 lety. Dostávají přednost jiné skupiny občanů, i když je zřejmé, že na zahlcení zdravotního systému těžkými případy Covidu-19 se nejvíce podílejí senioři. Je to pro mě trochu nepochopitelné.

Počty nakažených u nás mírně klesají, ale počty hospitalizovaných a zejména těch s těžkým průběhem naopak rostou.

Problém ovšem vidím ani ne tak v „přeorávání“ vakcinačního plánu republiky. Ony ty změny vakcinačního plánu se dají vlastně zdůvodnit. Chcete mít brzy děti ve školách, tak musíte očkovat učitele. No, ale ti rizikoví lidé, kterých je více než dva miliony, stále na očkování čekají. Ministerstvo zdravotnictví není schopno udělat ani takový banální krok, jako je např. prodloužení intervalu mezi prvním a druhým očkováním ze čtyř týdnů, např. na dvanáct týdnů, jak doporučují většinově vakcinologové. A jak to probíhá v praxi také mimořádně úspěšně ve Velké Británii.

Ale samozřejmě, pokud by bylo vakcín dost a je v zásadě jedno, které vakcíny to jsou a budou (vakcínu AstraZeneca bych opravdu do definitivního vyjádření EMA pozastavil), nebylo by nutné přistupovat k zásadním změnám vakcinační strategie. Je zřejmé, že tyto změny vakcinační strategie jen zvyšují napětí ve společnosti, protože prostě vystavují občany, např. ty osmdesátileté, kteří marně čekají na vakcinaci, velkému stresu. Jak by se teď hodil Sputnik V anebo čínská vakcína. Samozřejmě také vakcína Johnson & Johnson, která s ohledem na minimální nároky na uskladnění (nevyžádá si žádné dlouhodobé podchlazení v mrazících boxech), může tak dobře sloužit očkování obvodním lékařem.

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele.