Následovalo kňučení ministra obrany a šéfa generálního štábu, že prý v armádě  nebude ani na ponožky. V letošním roce má ministerstvo obrany rozpočet přesahující 72 mld. Kč. Ještě před čtyřmi lety to bylo necelých 50 mld. Kč a ministerstvo obrany je ani nedokázalo utratit. V příštím roce má mít ministerstvo obrany ve svém rozpočtu už dokonce 85 mld. Kč.

To vše s ohledem na amerického prezidenta Trumpa, který požaduje od svých spojenců v NATO každoročně vynakládat na obranu 2% z dosaženého HDP v té které zemi. Přitom Česká republika bude potřebovat desítky miliard například na výstavbu dálnic, ale také na navýšení důchodů, do zdravotnictví, ale třeba také na boj proti suchu nebo na posílení potravinové soběstačnosti. Současný růst cen ovoce, masa, zeleniny ukazuje, že stát musí jít cestou snižování své závislosti na dovozech. A ještě bych dodal: jít cestou podpory výrobců, kteří budou orientování na lokální trhy, kde budou své produkty prodávat.

Zajištění vlastní soběstačnosti a co největšího snížení závislosti na dovozech potravin má dnes přímou souvislost s úrovní cen základního  spotřebního koše potravin,  se zvyšujícími se cenami v řadě komodit z dovozu a tedy se životní úrovní našich občanů.

Při vší úctě k našim americkým spojencům z NATO, se musí podotknout, že velká část peněz na investice do tzv. modernizace armády by šla do kasy amerických zbrojařských koncernů.

Za minulý rok jsme „vyvezli“ z naší země za 300 mld. Kč dividend (není to první rok, kdy tomu tak je). Pak si každý soudný politik (nepočítám v to politiky české pravice, kteří by zbrojili, ať to české občany stojí, co to stojí) musí říci, že nás to členství v NATO a v západních strukturách stojí nějak moc peněz.

Premiér Babiš se brání např. zavedení druhé, progresivní sazby daně z příjmů pro velké korporace. Pokud by taková daň byla zavedena, mohla by alespoň část peněz vyvážených každoročně v dividendách zůstat v republice a posloužit například sociálnímu rozvoji, školství, ve výstavbě dopravní infrastruktury anebo v boji proti suchu atd..

Moje otázka zní, co se stalo tak zásadního pro premiéra, že změnil svůj názor na vyzbrojování české armády.

Před pár dny postavil svou vládu před hotovou věc také  podpisem jakéhosi memoranda o obezřetnosti při zavádění sítí 5G, což ve svých důsledcích je zaměřeno proti nejprogresivnějším čínským firmám typu HUAWEI. V Evropské unii, pokud vím, takovýto servilní postoj kromě českého premiéra zaujalo vůči Spojeným státům jen Polsko. Možná, že je vše způsobeno tím, že premiér má prostě svoje problémy a nepatří k nim jen smutně proslavené „Čapí hnízdo“. Je to škoda, při řízení vlády projevoval Babiš vždy  jisté schopnosti a nadání. Těžko si na jeho místě premiéra představit politika typu Fialy, Bartoše, Kalouska či jiného mrákotného politika ze stran pravice.

Jiří Paroubek

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele.