V Česku sledujeme situaci na Slovensku častěji, nežli situaci v jiných státech. V současné době, po dlouhých letech vlády Smeru, která přinesla Slovensku prosperitu a fungující sociální stát, nastoupila vláda pravice. Matovičova vláda je vládou širokého slepence slovenských pravičáků od evropských liberálů až po ultramontánní katolické konzervativce. Jedni by chtěli vést Slovensko do Evropy, jen nevědí, jak na to.  A druzí mají zálusk na prosazování agendy politického katolicismu. To znamená např. potírání potratů po polském vzoru a samozřejmě homofobní přístup. Zatím se ale každá vláda slovenské pravice  rozhádala do roka. A už dlouho žádná pravicová  vláda nedokončila svůj řádný čtyřletý mandát. Nyní se Matovičova vláda jakž takž semkla, protože čelí velkému vnějšímu nepříteli a tím je Covid-19. V této agendě si slovenská vláda nevede špatně, ale i při pohledu z dálky je zřejmé, že předchozí Pellegriniho kabinet Smeru postupoval v boji proti pandemii systematičtěji a úspěšněji.

V pondělí jsem si se zájmem přečetl v jinak dobře informovaném periodiku E15 zcela tendenční článek Tomáše Skřivánka, takto šéfredaktora slovenského týdeníku Trend, pod velmi návodným názvem: „Fico a rozměry zločinu“. Jaký název, takový obsah.

Nejsem nikterak zavázán Robertu Ficovi. Naše kontakty se poté, co jsem před deseti lety odešel z pozice předsedy ČSSD, zcela přerušily. Do té doby byly velmi přátelské. A pro úplnost řeknu, že to nebyla moje iniciativa, že jsem pro R. Fica přestal existovat. Prostě skončila funkce, skončilo přátelství. Ale co je moc, to je příliš.

Premiér Matovič se až do svého nástupu do funkce premiéra projevoval jako matla patla slovenské politiky. Budil jen útrpné úsměvy a to až do té doby, nežli se, z božího dopuštění a díky skvělému marketingu před jarními volbami, stal předsedou vlády Slovenska.

Jak se zdá, jeho hlavním cílem není ale povznesení Slovenska, nýbrž snaha zatočit, jak píše ve svém článku Skřivánek: „…s mafií okolo bývalé slovenské vládní strany Smer Roberta Fica. To se naplno děje.“ Rozumím této větě tak, že jsou zatýkány policejní špičky v čele s bývalým policejním prezidentem, prokurátoři a vysocí státní úředníci. A jaká jsou obvinění? Vydírání, falešná vyšetřování, zametání případů pod koberec...

Připomíná mi to onoho generála v Haškových Osudech dobrého vojáka Švejka, který už Švejka viděl jako odsouzeného za velezradu ještě předtím, než začalo soudní projednávání jeho případu. Když Švejk náhlému  soudu vysvětlil, že se jen tak pro zábavu oblékl do ruské uniformy a poté byl zatčen vojenskou hlídkou rakouské armády, generálovi sklaplo. Sdělil alespoň: „Ať si ho tedy pověsí u jeho regimentu!“. Pravicová slovenská média jdou ale po krvi. Bezprostředním terčem je především bývalý ministr vnitra R. Kaliňák. Dá se říci, že páni redaktoři slovenských medií chrochtají blahem při představě, že Kaliňák bude odveden v klepetech. Prostě je už předem odsouzen. Důkazy nedůkazy, presumpce neviny sem či tam. Skřivánek dále ve svém ptačím zpěvu pokračuje...: „Dozorující prokurátor veřejně vyzval všechny, kdo věděli o páchání trestné činnosti, nebo se na ní podíleli, aby se urychleně dostavili na policii“. Jinak řečeno, slovenská prokuratura pracuje podle zásady: „Práskni si svého policajta, prokurátora či jiného zatčeného.“ A Skřivánek už dále pouští uzdu  své fantazii... „Organizovaný zločin na Slovensku vyrostl do obludných rozměrů“. A opět bez důkazů, jaksi zcela jasná zpráva, o které se nediskutuje. Soudný člověk by chtěl vidět důkazy a slyšet něco o „nitkách a dalších nitkách“ (řečeno se zmíněným Haškem). Zatím Skřivánek v článku zazpíval  jen axiomy, o nichž se nediskutuje. Vypadá to spíš tak, alespoň z vnějšku, že slovenská pravicová koalice neví, co má dělat (tím nemyslím jenom řešení pandemie koronaviru) a že Fico je tím beránkem božím, který má sejmout hříchy tohoto světa. Tedy, neschopnost současné vládní koalice vládnout má být zakryta kriminalizací Fica a Smeru. Tvrzení, která rozvíjí ve svém článku Skřivánek, jsou opakována bez důkazů prakticky ve všech slovenských médiích tak často, že tomu část veřejnosti opravdu věří. A věří tomu dokonce i vzrůstající počet voličů Smeru, soudě podle posledního průzkumu agentury Median, který Smeru přisoudil v zatím posledním průzkumu pouhopouhých 6,3% volebních preferencí.

V minulosti jsem studoval filozofii politických procesů, proto se mi zdálky zdá, že ten kdo na Slovensku celou akci proti údajným exponentům Smeru v policii, prokuratuře a ve státní správě řídí, a musí to být "velká hlava", tak trochu sesypává do jednoho kornoutu poněkud nesourodou společnost. Připomíná mi to praxi veřejného žalobce revolučního  tribunálu Fouquiera-Tinvilla z doby jakobínské diktatury v letech 1793 - 1794, který dokázal, aby to na cestě  ke  gilotině lépe odsypávalo, seřadit na lavici obžalovaných i desítky lidí, kteří se často i osobně nenáviděli a neměli spolu vlastně nic společného. Dokázat,  že existuje tak obrovské spiknutí, které vlastně zločinným způsobem ovládalo Slovenskou republiku, je gigantickým úkolem. Skoro bych řekl, že neřešitelným, ale současní mocipáni na Slovensku neřeší to, co bude za 3-4 roky a eventuální osvobozovací rozsudky dnešních obviněných u soudu, ale řeší momentální potřebu zlikvidovat politicky Roberta Fica a Smer, nic víc a nic méně.

Výzva prokuratury k práskání bližších a nabídka spolupráce eventuálním spolupracujícím obviněným svědčí o zoufalém nedostatku důkazů.

Štvanice na Fica bez relevantních důkazů o údajném propojení s organizovaným zločinem, je nechutná.  Fico se stal terčem velké části slovenských médií a je vlastně předem poraženým. Jak to hezky formuluje Skřivánek - a když se nic neprokáže, stejně Fico nese za všechno politickou odpovědnost...

Politickým neumětelům typu Matoviče ovšem ostouzení a likvidace politického nepřítele (nikoliv oponenta, jak by to mělo ve slušné společnosti  být), tohle dlouhodobě moc nepomůže. Problémy Slovenska to za vládu nevyřeší. Dřív nebo později budou muset předvést výsledky své práce a ono to dopadne velmi pravděpodobně, ba téměř s jistotou, jako s pravicovou vládou Radičové. Tedy katastrofálně. Je mi Slovenska předem líto.

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele