Čínští majitelé SK Slavie Praha (společnost CITIC) nabídku americké firmy ale odmítli. Myslím, že dobře udělali. Nechápu, v čem by Slávii mohla pomoci firma, která má ve svém portfoliu v zásadě průměrné evropské kluby, které zaostávají v žebříčku evropských klubů vesměs daleko za Slavií. 

Deník Sport si pro posouzení celé záležitosti povolal na pomoc „věhlasného“ pravicového ekonoma Petra Zahradníka. Píšu úmyslně pravicového, protože v rozhovoru, který poskytl Sportu a který vyšel ve středečním vydání těchto novin, prostě projevuje nemístnou zaujatost vůči velmi dobrému čínskému investorovi.

Stačí jenom citovat z jeho článku: „Celý zbývající svět začíná vůči Číně postupovat poměrně nekompromisně“. Možná,  že by se P. Zahradník  měl trochu po tom světě rozhlédnout a nedívat se jenom na český dvoreček. Na něm opravdu česká pravice předvádí verbálně vůči Číně divy udatenství. Přitom je Čína druhým největším importérem do Česka: importuje kvalitní a relativně levné zboží, které je atraktivní zejména pro nízkopříjmové skupiny obyvatelstva. A upřímně, pokud "sportovci" ze Sportu dělali s P. Zahradníkem rozhovor ve své redakci, těžko by se našla v této redakci technika, u níž by nebyly alespoň nějaké součástky vyrobeny v Číně.

A půjdu dál. Čína v rámci svého obřího projektu „Pás a stezka“ reálně ve světě investovala už několik set miliard dolarů, zejména do infrastruktury zemí rozvojového světa. Západ zatím žádný podobný projekt v Africe, Asii ani Latinské Americe nenabídl. A strategickým spoluhráčem Číny jsou i některé evropské země, např. Itálie a Portugalsko. A na obřím summitu před dvěma a půl lety v Pekingu jsem viděl kousek od čínského a ruského prezidenta sedět také maďarského premiéra a prezidenta Švýcarské konfederace. Švýcaři jdou po všem, co je pro ně výhodné a proto tedy budují korektní, vzájemné výhodné vztahy také s Čínou.

Samozřejmě že čínské investice v naší zemi mohly být mnohem rozsáhlejší. To že zůstalo jen u snu prezidenta Zemana, je škoda. Široké portfolio zahraničních investic je přece zárukou plné nezávislosti země. Blábolení Zahradníka o tom, že jsme se měli prý stát „filiálkou Pekingu ve střední a východní Evropě“, je nedůstojné. Číňané u nás prostě jen nenalezli podmínky pro to, aby  investovali více. Včetně pochopitelně těch politických podmínek. Pokud se významná část politické elity u nás zaobírá nad rámec rozumné přijatelnosti problematikou Tchaj-wanu, a pokud významná část českých politiků a médií hledá v Číně nepřítele, nelze se divit, že Číňané jdou se svými investicemi do přátelštěji naladěných zemí.

Prezident Zeman není určitě sinofil, ale usiluje o reálné možnosti ekonomické spolupráce s východními mocnostmi. K této problematice přistupovala realisticky Sobotkova i Babišova vláda.

Obávám se, že Fialova vláda bude vládou, která bude za hezkého počasí otevírat deštníky, když ve Washingtonu prší. Podobně, jak to dělali komunisté za starého režimu, když pršelo v Moskvě.

Mohu k J. Tvrdíkovi jako k šéfovi fotbalové Slávie mít řadu výhrad. A také jsem je před nástupem trenéra Trpišovského a J. Nezmara do vedení  pražské Slávie před několika lety vyjádřil ve dvou článcích.

Lidé jako P. Zahradník těžko mohou přijmout, že díky čínským investicím a díky skvělé práci celého Trpišovského týmu,  jemuž Tvrdík vytváří podmínky k práci, se SK Slavia vyhoupla někam do druhé či třetí desítky nejlepších evropských fotbalových klubů. A její peníze, které jsou vygenerovány z původní čínské investice, jdou také v případě přestupů i do jiných českých klubů. A stabilizují tedy rozpočty i jiných českých klubů. Každý rok je to několik přestupů hráčů  do pražské Slávie. Za hráče dostávají  další české kluby desetimilionové částky. A je to tak dobře.

Nebyl bych tak povinně skeptický vůči Číně, jako pravicový ekonom Zahradník, že se prý nedá v českých podmínkách vytvořit fotbalový klub na solidní evropské úrovni. Slávia to už dokázala, stejně tak jako před časem Plzeň nebo před lety také Sparta a Olomouc.

A pokud Slávia uplatní důsledně novou strategii, která je vlastně ne jen českou, ale také globální strategií (skautink mladých hráčů z Afriky, Asie či jižní Ameriky), může se posunovat na evropském žebříčku v příštích letech výše. Tak jak to dělá například velmi úspěšně Dynamo Záhřeb řadu let.

Je dobře, že Číňané zůstávají ve Slavii. CITIC je totiž nejen silná čínská firma se zastoupením ve všech velkých čínských městech a provinciích této země ( což jsem viděl na vlastní oči), ale je to také globální firma působící prakticky po celém světě. Upřímně,  vidím ve Slavii raději velmi silného čínského investora, nežli průměrnou americkou firmu. Chápu, že jsou P. Zahradník a další lidé determinováni svými politickými a ideologickými předsudky. To naštěstí Jaroslav Tvrdík není. A proto je Slavia nyní tak úspěšná a může být úspěšná i v letech dalších. 

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele