Zdá se, že Porošenko vsadil všechno na jednu kartu. Na kartu vypjatého nacionalismu, která by měla přimět voliče, aby mu dali své hlasy v prezidentské volbě, což zdá se nechtějí zatím příliš učinit. Životní úroveň lidí na Ukrajině totiž za posledních pět let, tedy od převratu a vyhnání legitimně zvoleného prezidenta Janukovyče, šla směrem dolů. Země patří k nejbèdnějším zemím Evropy. Ale zato s vysokou korupcí a s rozvrácenou ekonomikou, která je neschopná platit zahraniční závazky.

Jako by nebyl dost už incident v Kerčském zálivu, kde došlo ke střetu ukrajinských a ruských lodí a námořníků. Politické a vojenské struktury Západu okamžitě poté, aniž mohly cokoli detailně prozkoumat, byly jednoznačně na straně Porošenkovy ukrajinské administrativy. A západoevropská mainstreamová média opět masírovala evropskou veřejnost argumenty o údajné agresivitě Putinova Ruska.

Nyní se ovšem Porošenko předvedl v celé nádheře, k čemuž by se měli jasně vyjádřit i jeho četní čeští (a zapadoevropští) přátelé, zejména ze stran pravice, ale také například z pirátské strany.

Ukrajinský parlament přijal většinou hlasů nový zákon, který uděluje status veterána se všemi poctami také těm, kdo bojovali po boku Stepana Bandery. Tedy jednoho z vůdců ukrajinských nacionalistů, jehož bandy měly na svědomí tisíce nevinných lidí. Bojovaly sice za ukrajinskou věc také proti nacistům, ale na prvním místě bojovaly proti Rudé armádě. A mezi jejich nevinné oběti se řadili desetitisíce Poláků, ale také Čechů a příslušníků dalších národností, které padly za oběť jejich etnickým čistkám. Je zbytečné připomínat, že bandy ukrajinských nacionalistů, byly velmi výkonnou složkou, která se velmi aktivně podílela rovněž na vyvražďování židovského obyvatelstva Ukrajiny. Po roce 1945 prchali banderovci také přes naše území do oblastí, které již nebyly po válce obsazeny Sovětskou armádou a i u nás měli na svědomí lidské životy a velké materiální ztráty. Hodnotit banderovce jinak, nežli jako ukrajinské fašisty se vlastně nedá. A nyní může tento ukrajinský parlament, tedy součást režimu, který je miláčkem velké části západních politiků, vrátit titul ,,Hrdina Ukrajiny“ Stěpanu Banderovi, vůdci ukrajinských teroristů. Ten mu byl již jednou udělen, a sice prezidentem Juščenkem a následně po pár letech odebrán za prezidenta Janukovyče.

Je potřeba vědět, s kým máme tu čest. Porošenkova administrativa a jeho vládnoucí skupina není žádná nedělní škola, ale sebranka, která projevuje nepokrytě své sympatie fašistům. Neumím si představit, že by do struktur Evropy přišla země, která se bude zhlížet ve své nejtemnější minulosti. To je jakoby se např. Maďaři zhlíželi ve vládě fašistických Šípových křížů, Rumuni ve vládě fašisty Antoneska, Slováci v prezidentu Tisovi, Češi v Emanuelu Moravcovi, Belgičané ve vůdci tamních fašistů Degrellovi atd. Prostě bylo by to ostudné.

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele