Pokud mají být dodrženy řádné termíny legislativního procesu, nemůže už být zákon z dílny MMR do konce volebního období této sněmovny schválen. Přitom je to jeden z nejzásadnějších bodů vládního prohlášení. Vypadá to, že MMR a jeho pracovníci nemají velký zájem na tom, aby tento zákon byl přijat.

Chápu, že MMR je dlouhodobě zatíženo, zejména agendou projednávání stavebního zákona, ale otázky bydlení na MMR řeší jiná sekce a jiná odborná pracoviště. Je to vážný problém, zejména pro sociální demokracii, neboť připravit zákony k problematice dostupného bydlení bylo jednou z jejich volebních priorit. Bohužel, se to nepodařilo stihnout v předchozím volebním období za vlády pod vedením B. Sobotky. Zejména díky neschopným bývalým ministryním pro místní rozvoj a práce a sociálních věcí, nebyly práce na takovýchto zákonodárných aktivitách v letech 2013 - 2017 ani zahájeny.

Podle mých zkušeností je potřeba řešit současně rozdílnou legislativní úpravou dvě oblasti:

1. Oblast dostupného nájemného bydlení pro ty části středních a zaměstnaneckých vrstev, které nedosáhnou z hlediska výše svého příjmu na hypotéční financování.
2. Řešit sociální bydlení, tedy bydlení pro samoživitele nebo důchodce, mladé rodiny, obecně pro lidí s nízkými příjmy.

Pokud jde o druhý zákon, tedy dostupné bydlení sociálního charakteru, pracuje na něm ministerstvo práce a sociálních věcí. Chci se však zastavit u možnosti přípravy zákona k financování komunální bytové výstavby. V Evropě existuje celá řada modelů, které je možné v podstatě použít jako vzor. Osobně se domnívám, že tím nejvhodnějším modelem je model britský, který jsem viděl fungovat před lety při svých návštěvách v Anglii. Neziskové společnosti pro bydlení, které mohou ve Velké Británii pro účely výstavby a správy bytových domů vytvářet nejen obce (u nás by to mohly být, podle mého názoru, jen obce), dostávají od obcí pozemky na výstavbu bytových domů zdarma. Tyto neziskové společnosti si půjčují peníze na výstavbu od komerčních bank formou dlouhodobých úvěrů, např. na 20 let. Tyto úvěry a úroky z úvěrů jsou pak spláceny z přijatého nájemného.

U nás by ještě mohlo dojít k vylepšení v tom, že v situaci, kdy se zvýší úroková míra z takového úvěru např. k úrovni 3 %, pak by stát mohl přispívat např. na úhradu třetiny či poloviny zaplacených úroků. V tuto chvíli ale a zřejmě v nejbližší perspektivě několika let se budou úrokové míry českých bank blížit limitně k nule. A to je pro rentabilitu jakéhokoliv investičního projektu velmi dobře.

Dnes již existují typové bytové domy, kde je možné už předem odhadnout výši stavebních nákladů. Takových typových domů je několik a nehrozí tedy, že by se po celé republice musely stavět bytové domy s komunálními byty jednoho typu. Tedy v Aši stejně jako například ve Veselí na Moravě anebo v Třinci. Domnívám se, že je realistické očekávat, při přijetí takovéhoto způsobu řešení bytové výstavby nájemních bytů, že by se během poměrně krátké době mohlo každoročně stavět 10 až 15 tisíc nových komunálních bytů. To by pochopitelně pozitivně ovlivnilo i ceny nájemného v dosavadních bytových domech.

Uvidíme, zda některý poslanecký klub přijde s vlastním návrhem takovéhoto zákona řešícího komunální bytovou výstavbu. Je totiž nejvyšší čas takový návrh zařadit do agendy vlády a Poslanecké sněmovny k projednání tak, aby jej bylo možné schválit ještě v tomto volebním období.

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele