Nuže rozhodující není prvotní záminka často sociálně-ekonomická, kterou vidíme jak ve Francii v podobě zdražování životních nákladů, či v Maďarsku v podobě odporu proti novému zákoníku práce, který dramaticky navyšuje možnost nařízení přesčasů. Rozhodující je, proti komu jsou nepokoje namířeny, a koho chtějí odstranit, zda toho, kdo podporuje další imigraci a integraci v rámci EU (tam působí hnutí žlutých hvězd), či naopak horuje pro národní stát a imigrace pro něj naprosto nepřijatelná (tam působí sorosovci).

Nuže žluté vesty zaplavily ulice Paříž Emanuela Macrona coby symbolu probruselské politiky a vítání migrantů, následně Brusel se sídlem EU a doslova zjančeným promigračním premiérem Charlesem Michelem, který nás, tj. země V4, chce vyrazit ze Schenghenského prostoru a raději nechává ztratit pro svou vládu většinu v parlamentu, přelévají se do zemí, kde vládnou premiéři s podobným viděním světa (Holandsko, Švédsko).

Naopak v Budapešti, ve Vídni zaplavili ulice demonstranti, bojující za přijímání nových migrantů, a chtěli by svrhnout vládu kancléře Kurze s rakouskými Svobodnými, odmítají národní stát a volají po globalizaci. A totéž platí v Bělehradu, kde proti prezidentu Aleksandarovi Vučićovi, jenž kategoricky odmítá vstup do NATO a nesmírně si cení Putina, jistě nestávkují žluté vesty, a stejně tak proti nové gruzínské prezidence Salome Zurabišviliové stávkuji stoupenci bývalého prezidenta Saakasvilliho čili sorosovci.

I u nás je to jasné jako facka: Chvilky pro milióny se rozhodně nemohou ztotožnit se stále rostoucím protibruselským, protiglobalizačním, promigračním a pronárodním charakterem hnutí žlutých vest, zatímco voliči Miloše Zemana a Andreje Babiše jsou zpravidla přehlížení obyčejní lidé, zesměšňovaní různými komentátory a politology, které nebaví diskutovat o liberální demokracii a vlastně je tento pojem ani nezajímá. Ve Francii by byli typickými stoupenci právě Hnutí žlutých hvězd. Chtějí se po letech vlád Topolánka – Kalouska – Nečase mít trochu lépe a žít jako lidi.

Z toho ovšem i vyplývá, že demonstrace ať toho či onoho typu se budou opakovat. Ale úspěšnou revoluci už těžko sorosovci uspořádají. Svrhnout toho či ty, proti kterým jsou namířeny, budou moci totiž jen tam, kde podpora jejich protivníka je ve společnosti slabá. Těžko proto mohou sorosovci zvítězit v Maďarsku, kde má Orbánův Fidesz 58 %, ale ani u nás, kde Babišovo hnutí má už po několika letech trvale kolem 30 % a podle situace se může opřít ať již o poslance KSČM, SPD či ČSSD, navíc s bonusem spolupráce přímo voleného prezidenta Miloše Zemana, který stále osciluje kolem 50 %. Jsou neškodní a nemá moc smysl se jimi zabývat.

Zcela jiná je ovšem situace ve Francii…

Tam Macronovo hnutí En Marche má v současné době tragickou podporu pouhých 18 % a Macronův obraz taje jako sníh…

Mimochodem, pokud by skutečně padl, nejen vyměnil například premiéra, v současné rozkolísané situaci zřejmě padne i nynější model EU i Evropy…

Tož uvidíme…