Od 17. listopadu 1989 už uběhlo 33 let, ale u nás si levičácká pražská elita, která si toto výročí přivlastnila, myslí, že je možné stále dokola recyklovat vybledlé symboly listopadu 1989. A tak pár vybraných prověřených „revolucionářů“ třicet let exhibuje v České televizi a vykládá generacím, které si už nebo ještě nic nepamatují, o svých velkých listopadových činech a o svobodě, která nám však dnes bohužel znovu mizí před očima. Ani ten totalitní komunistický režim, jehož svržení si připomínáme, si nedovolil takovým způsobem jako dnešní elita ignorovat problémy společnosti a její postupující rozklad a po 33 letech oslavovat „Vítězný únor“, jako by se ve společnosti nechumelilo. Tisíce lidí, kteří rozhořčeně demonstrovali tentýž den na jiném místě v Praze svou zásadní nespokojenost a rozhořčení nad poměry, ukazují, že král začíná být pořádně nahý.

Zdá se, že nás čekají dva měsíce mimořádně náročné na naše nervy. Velká většina kandidátů na post hlavy státu zjevně netuší, do jaké funkce se hrnou, jaké má prezident republiky vlastně kompetence a nejsou schopni objasnit, jaké zásluhy o stát je pro kandidaturu předurčily. O bizarní výroky a podívanou nebude nouze. Tak například Danuše Nerudová poté, co neuspěla s voláním po zásahu vůči Rusku, říká, že „potřebujeme prezidenta, který upozorní, že nejsme moderní zemí“ (E15, 21.11.). Co to má znamenat a koho na to má prezident upozorňovat, neupřesňuje. Manželka Karla Janečka chce pro změnu, aby Hrad mohl sloužit i uprchlíkům (MfDnes, 21.11). Ještě že jsou před námi alespoň vánoce. Začátek příštího roku bude k nepřežití.

Studenti vysokých škol stávkující za klima jsou prý rozhořčeni na vládu, že proti klimatické změně málo dělá. Přesvědčit o opaku je má vládní zmocněnkyně pro lidská práva, hlavní propagátorka a realizátorka programu inkluze ve školství, zasloužilá aktivistka a bývalá členka strany Zelených Klára Šimáčková Laurenčíková. Vláda, která takovou extrémní pokrokářku jmenuje svou zmocněnkyní, už nemůže být zelenější a progresivnější. Petr Fiala to konečně v Šarm aš-Šajchu řekl jasně a ceny doma už nám více zvednout asi nejde. Tak proč stávkovat, že? To by měli i zabednění studenti pochopit.

K aféře ukrajinských raket na polském území ještě malou poznámku. Skutečnost, že dezinformaci o ruském útoku na Polsko hned zpočátku zcela rezolutně vyvracel sám prezident Biden, ukazuje, že USA začínají mít se svými východoevropskými spojenci problém. Ti propadli touze si prostřednictvím USA vyřídit své historické problémy s Ruskem jednou pro vždy a tlačí za každou cenu na jeho vojenskou porážku a zničení. Sami pochopitelně nic nezmůžou, ale o to více se snaží USA a NATO do konfliktu přímo zatáhnout. Američané dosud z ruské agrese maximálně profitují, vedou s ním na Ukrajině pro ně bezbolestnou proxy válku a snaží se Rusko maximálně oslabit a vyřadit jako vážného politického soupeře. Jeho zničení však není v americkém zájmu, neboť rizika z toho plynoucí jsou gigantická a benefit pro USA mizivý. Americký políček svým oddaným východoevropským poskokům v této kauze všem jasně ukázal, že se bude pořád hrát podle amerických zájmů a not. Takže co platilo včera, vůbec nemusí platit dnes. Nejen ukrajinská, ale i česká politika by to měly brát vážně.

Převzato z webových stránek Institutu Václava Klause