Karel Hvížďala: Nastal čas změn. Využijeme ho?

01.09.2012 7:33 | Zprávy

Čas změn, jak někdy říkají sociologové, je dějinný moment, kdy současně kulminuje profesní kuráž s občanskou kuráží a skoro nikdy nemá dlouhé trvání. Zdá se ale, že k takové paralelní kulminaci u nás dochází díky tomu, že se na rozhodující místa ve státním zastupitelství dostává nová generace, viz. Bradáčová, Zeman nebo Mečl, a zřejmě někde i v justici, viz. Cepl. ml., Šott, paní Elsnicová či soudce Mana, a i u policie.

Karel Hvížďala: Nastal čas změn. Využijeme ho?
Foto: Hans Štembera
Popisek: Spisovatel a publicista Karel Hvížďala

 

Tato generace nemá již nic společného nejen s komunistickou érou, ale ani s postkomunistickou periodou a má navíc často zkušenost ze zahraničí a ráda by si zachovala osobní integritu, v níž kromě vzdělání a péče o zdraví své a celé rodiny, vidí nejvyšší lidské hodnoty.  
 
Zároveň společnost, která po roce 1989 byla ochotná v euforii z nastávajících změn se přizpůsobit ledasjakým novinkám za cenu zvyšování životní úrovně, byla jako v celé Evropě postižena v roce 2008 krizí. Současně dostala a denně dostává řady konkrétních informací o tom, jak politici, kteří lidem ordinují každý měsíc nová a nová úsporná opatření, bezostyšně odvádějí státní peníze do stranických kas, vlastních kapes či na různé spřízněné firmy často sídlící v zahraničí nebo si je odnáší v krabici od vína domů, viz. kauzy Rath, letadla CASA, Dopravní podnik hlavního města Prahy, Obecní dům, pan Řebíček atd.  
 
Teď jde o to, řečeno s velkou mírou nadsázky, jestli dopadneme jako v 18. století, které bývá označováno v dějinách Evropy za epochu absolutismu, uzavírajícího s osvícnstvím pod tlakem celé řady okolností manželství z rozumu, a proto se této epoše někdy říká osvícený absolutismus. Ale už v této době nelze říci o všech monarchiích, že byly absolutistické: v Anglii bylo možné se proti rozsudku krále odvolat k soudu již od Magny Charty v roce 1215 a po tzv. Slavné revoluci v roce 1688 už panovník Filip Oranžský nevládl lidem, ale vládl s lidem: jeho pravomoci byly omezeny parlamentem. Většina panovníků, včetně těch našich, ale ignorovala dělbu moci mezi moc zákonodárnou, výkonnou a soudní.  
 
Osvícenství díky důrazu na racionální myšlení, logiku a humanismus, vedlo k poznání, že pouze společenské povznesení tříd a vrstev, vytvářejících hmotné a kulturní hodnoty, může zabránit všeobecnému regresu a zejména úpadku mocenského postavení státu. V té době se taky zrodilo slovo odpovědnost a odpovědná vláda, která má odpovídat na všechny otázky občanů. Reformace přinesla již v 17. století možnost kritického myšlení v západní Evropě, především v Anglii a ve Francii, zatímco naopak protireformace v Čechách život vrátila zpět: vyžadovala nekritickou zbožnost. Na filozofických fakultách byla zavedena výuka tzv. náboženské vědy, v Olomouci byla zrušena univerzita a stalo se z ní lyceum a dvorským dekretem z roku 1777 se výrazně redukoval počet gymnázií. Tehdy jsme se - zjednodušeně řečeno - vzdálili staré Evropě.  
 
Dnes, zdá se, stojíme na podobném rozhraní: buď budeme respektovat od osvícenectví zavedenou dělbu moci, která se ještě v minulém století rozšířila o čtvrtou mocnost mediální, která spolu s mocí soudní má kontrolovat zbylé mocnosti, a to nezávisle na moci výkonné, nebo naopak se opět přikloníme ke starým pořádkům a zbožníme moc výkonnou, která hlavně díky de facto nefungující opozici od období tzv. opoziční smlouvy v letech 1998 až 2002, si bude moci s námi dělat opět, co chce, protože bude ovládat justici i některá média jako za předešlých dvou totalit: hnědé a rudé. Lidé se nebudou rozhodovat podle svých představ, ale podle citů, které se zakládají na předsudcích vnucených vládnoucí ideologií.  
 
Vlastně spor o nezávislé fungování státních zastupitelství, který byl mediálně bohužel personifikován příliš levně sporem o paní Lenku Bradáčovou, je sporem zástupným. Hlavní problém nastartování možné větší změny představuje nový zákon o státních zastupitelstvích, který má teď na stole nový ministr spravedlnosti Pavel Blažek. Pokud média a občané z přijetí tohoto zákona, tak jak ho připravil nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman a jeho lidé, dokáží učinit politický problém, bude to první důležitý krok do časů skutečných změn, který náš stát může posílit. To by v důsledku ale znamenalo, že zvítězí státní zájem nad národním zájmem, což je jen líbivé heslo, za kterým se skrývají zájmy malých českých loveckých družin a politických stran, které se na tom zcela bezskrupolózně chtějí přiživit a kterým na osudu státu vůbec nezáleží. Americký komentátor Erik Best se dokonce domnívá, že chtějí z naší republiky vyhnat zahraniční investory.  
 
Jestliže ale zvítězí strach postkomunistických struktur ze změn a bude se zvyšovat jejich agresivita, tedy již zmíněných loveckých družin, bude se náš stát dále oslabovat a my jako národ, s kterým se naši politici tak často ohánějí, se budeme zbezvýznamňovat. Proměníme se v bojiště cizích a skupinových zájmů, jako tomu bylo prakticky skoro celé 18. století. A protireformace trvala v českých zemích rovněž skoro celé století: až do tolerančního patentu v roce 1781, stejně jako po Francouzské revoluci bylo v českých zemích vydáno nařízení o předběžné cenzuře, které po josefínské oblevě vše vrátilo zpět. Připomeňme, že v Anglii byla zrušena cenzura už v roce 1695, tedy už tam neexistovala po celé 18. století. 

Publikováno se souhlasem vydavatele.

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: rozhlas.cz

Ing. et Ing. Miloš Nový byl položen dotaz

DPH

Jaká by podle vás měla být ta jedna jediná sazba DPH? A jak vám věřit, že chcete snižovat daně, když zatím jste dělali jen pravý opak?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Štěpán Čábelka: Toxická feminita. 40 % žen je agresivnějších než průměrný muž

20:22 Štěpán Čábelka: Toxická feminita. 40 % žen je agresivnějších než průměrný muž

„Nemyslím si, že nám jako společnosti příliš prospívá jednostranné vykreslování mužů jako příčin vše…