Odpověď na první otázku je bohužel jednoduchá, protože proti mase politiků a úředníků, která s restrukturalizací řeckého hospodářství a úspornými opatřeními nesouhlasí, nelze v důsledku vůbec nic prosadit. Nezbývá nic jiného než doufat, že návrat k drachmě, která učiní veškerý dovoz velmi drahý a naopak zlevní domácí produkci, se místní hospodářství během dvou či tří let zase postaví na nohy a stane se opět konkurenceschopné. Odborníci odhadují, že hodnota drachmy bude o padesát i více procent nižší než má dnes euro. Zároveň takový krok bude důležitým signálem pro ostatní země, že Evropská unie se nenechá od nikoho dlouho vydírat.

Sami ekonomové v Řecku přiznali, že až do minulého léta ani nevěděli kolik je v zemi státních úředníků a taky se mlčelo o tom, kolik je tam vůbec státních podniků, už zřejmě proto, že některé byly zakládány jen proto, aby se mohlo vykazovat snížení úředníků na ministerstvech. A připočteme-li k tomu, že sice v Řecku byla přijata celá řada zákonů, jenže skoro žádné nakonec nevstoupily v platnost, není se čemu divit. Ani k privatizaci státních podniků, na které mělo přijít 50 miliard eur do roku 2015, nedošlo, takže do Řecka přišlo z tohoto fondu zatím jen 1,6 miliard eur.

 Další problém spočívá v tom, že architekti, advokáti, špeditéři, lékárníci, taxikáři a desítky dalších profesí se dodnes vyhýbají konkurenci. Tito příslušníci některých profesí obdrželi licence ještě za vlády vojenské chunty a jejich vlastnictví je dědičné, nebo se prodává za velké peníze. Taxikářská licence v Athénách stojí 100 až 150 tisíc eur. Minulé léto se pokusila vláda s těmito privilegii skončit, parlament odsouhlasil nové zákony, ale lékárníci, taxikáři a další profese vstoupili do stávky, chtěli ochromit turistiku a uspěli. Vláda ustoupila a zavedla dlouhé přechodné lhůty, výjimky a zvláštní opatření, která prakticky znamenají, že vše zůstává při starém.

 Jediné, co se podařilo, je zvýšit DPH z 19 na 23 procent, zavést daně z luxusu, snížit penze o 15 procent a platy úředníků o 30 procent. Tím se ale státní deficit snížil pouze o sedm procentních bodů. A přestože 95 procent věřitelů se vzdalo 75 procent svých nároků, řecký dluh tvoří 160 procent celkového vnitřního brutto produktu.

 Dle analytiků je důvod zřejmý: Vládnoucí třída nemá vůbec žádný zájem na zahájení skutečných reforem. Ke zvláštnostem Řecka patří, že tam bylo přijato 32 zákonů o regulaci, ale dodnes se ještě nic neregulovalo. A asi to nemohlo ani jinak skončit, když ti, co krizi zavinili, byli pověřeni, aby krizi odstranili. Donedávna zahraniční investor musel čekat na povolení řadu let a dodnes trvá vyřízení kdejaké žádosti měsíce, protože příslušná komise se třeba schází jen jednou za dlouhý čas. Řecko dělá vše proto, aby investory odradilo.

 A přesně tento stav zavinil, že poptávka v Řecku značně klesla, hospodářský růst se zastavil, objevily se nové díry v rozpočtu, které vedly k dalšímu krácení, a tím se spirála krize roztočila tak, že už ji nelze zastavit.

 Řecko se nachází v roce 2012 již pátým rokem v krizi, hospodářský výkon se snížil o pětinu, nezaměstnanost dosahuje skoro 22 procent a u mladých lidí činí 52 procent. Mezi lety 2008 a 2011 se zvýšila nezaměstnanost o 95 procent. Poprvé letos v květnu od konce druhé světové války je v Řecku více lidí bez práce než těch, co pracují. Minimální mzda činí 585 eur, ale přesto jsou platy zaměstnanců částečně stále o hodně vyšší než platy v Portugalsku či v Bulharsku a Rumunsku.

 Z vyhlášení konkurzu Řecka už zahraniční banky ale nemají strach, protože se již podařilo většinu dluhů převést na veřejné instituce a privátní věřitelé představují jen malý podíl. Problém by dle analytiků začal, kdyby Řecko nemohlo splácet úroky, ale tomu se Evropská unie snaží zabránit.

 Rovněž odpověď na druhou otázku, jak zajistit přechod na drachmu, není jednoduchá, protože taková transakce představuje mimořádnou preciznost. Jen tiskárny budou potřebovat k tisku nové měny týden. Banky budou muset zůstat jeden týden zavřené a teprve pak se bude nová měna rozdělovat mezi občany za přísného dohledu policie. Peněžní automaty budou v týdnu, v kterém se uskuteční přechod, vydávat na den jen 20 nebo 50 eur. A veškeré peníze uložené v řeckých bankách budou proměněny v pevném kurzu na drachmy, stejně jako platy a důchody.

 Pokud k tomu všemu dojde, bude to poprvé od druhé světové války, kdy nějaký západní evropský stát vyhlásí bankrot a to přesto, že půjčky Řecku byly celkově vyšší, než to, co Spojené státy investovaly do celé západní Evropy po válce v rámci tzv. Marshallova plánu.

Vyšlo na blogu Aktuálně.cz, publikováno se svolením autora.