Karel Hvížďala: Spor o Unii je součástí Klausovy kampaně na budoucí politickou stranu

17.01.2012 17:05 | Zprávy

Začnu ohlédnutím za posledních dvaadvacet let: nejprve jsme chtěli, aby se nám neříkalo východní Evropa, ale střední Evropa.

Karel Hvížďala: Spor o Unii je součástí Klausovy kampaně na budoucí politickou stranu
Foto: Hans Štembera
Popisek: Spisovatel a publicista Karel Hvížďala

Pak jsme odmítali přívlastek střední a chtěli jsme být pouze Evropou či Evropany. V posledních týdnech a dnech naše politická reprezentace hlavně ústy občanských demokratů odmítla euroval, čili solidárně se podílet na řešení krize eurozóny, tedy Evropy, do které jsme chtěli patřit a nyní odmítáme stejnými ústy dohodu o společných rozpočtových pravidlech, jinými slovy z Evropy zase couváme, jdeme zpět. Míříme do východní Evropy.

Prezident Václav Klaus podruhé straší Evropu: poprvé to bylo v době, kdy měl jako poslední podepsat Lisabonskou smlouvu a nyní napsal dopis premiéru Petru Nečasovi, že dohodu o nových rozpočtových pravidlech nepodepíše, protože jde o radikální a revoluční zvrat v Evropské unii, která chce mít dohled nad rozpočty jednotlivých zemí dříve, než je schválí národní parlamenty a Evropský soudní dvůr by řešil přestupky. To se panu prezidentovi nelíbí, ač to nemá racionální základ: Byl to totiž právě Václav Klaus, který kdysi navrhoval ještě přísnější řešení, chtěl dát do Ústavy povinnost mít vyrovnaný rozpočet a i dnešní naše pravidla jsou přísnější, než která navrhuje Evropská unie, nehledě na to, že nejde o změnu Ústavy, ale jen o hospodářskou smlouvu všeobecné povahy a v parlamentu by se přijímala prostou většinou. Proto referendum, o kterém hovoří ODS, je přebytečné a taky nám chybí zákon, který by ho umožňoval: zdá se, že jde jen o trik, který má následující logiku: protože referendum se nemůže uskutečnit, nemůžeme přistoupit na rozpočtová pravidla.

Podobně problematický je prezidentův extenzivní výklad Ústavy. Podle ní za zahraniční politiku odpovídá vláda a prezident jen reprezentuje zemi v zahraničí, a proto by měl - podle otců naší Ústavy jako byli pánové profesoři Klokočka a Cepl - v zahraničí prosazovat politiku vlády a ne vlastní politiku a ve vztahu k podpisům smluv by je měl svým podpisem jen stvrzovat: musí respektovat stanoviska vlády a parlamentu, není nad nimi, funguje pouze jako státní notář a má povinnost takovou smlouvu podepsat. Tak se kromě Francie a Spojených států hovoří v demokratické Evropě o všech prezidentech.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: rozhlas.cz

Radek Koten byl položen dotaz

Je pravda, že odmítáte označit Putina za agresora?

A čím podle vás je, když napadl Ukrajinu? A s tím, že je Zelenskyj diktátor, jak tvrdí Trump, souhlasíte? A co vůbec říkáte na mírové podmínky, které navrhuje právě Trump?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Petr Hampl: Daňový ráj Maďarsko

15:26 Petr Hampl: Daňový ráj Maďarsko

Denní glosy Petra Hampla.