Nebo by prostě nalezl jiný způsob, jak obrat důchodce. A kdyby ve funkci nezůstal, nechá na příštích vládách starost, kde vzít pro církve peníze, které jim tak vehementně sliboval.  

Asi 25 tisíc pracujících důchodců z celkového počtu 80 tisíc se rozhodlo využít díry v zákoně, který říká, že ten, kdo k 1. lednu 2013 pobírá starobní důchod, nemá nárok na slevu z daně. Požádali Českou správu sociálního zabezpečení, aby jim 1. ledna pozastavila pobírání důchodu. Většina si myslí, že stačí jeden den, menší část požádala o pozastavení na devadesát dní. Zřejmě, aby to nevypadalo tak okatě, že se chtějí vyhnout Kalouskovu zákonu. Všichni sází na to, že o důchod, i pozastavený, může člověk požádat zpětně až tři roky.  

To samozřejmě vystrašilo ministra financí. Prohlásil, že je mu „za pracující důchodce trochu ouzko“. A také že penzisté určitě na svou fintu, jak ošidit erár, doplatí. A vrchol byl, když Kalousek prohlásil, že mu nejsou známy motivy důchodců.  

Možná si myslí, že důchodci jsou hrabiví a chtějí si prací našetřit co nejvíc na život po devadesátce. Nebo po reinkarnaci. Pravda je ovšem prostší. Většina lidí, kteří pobírají důchod, nedokáže z něho vyjít. Ostatně, to se z médií dozvídáme stále častěji. A tak kdo ještě může a má dost sil, pracuje. Důchodci by si raději užívali zaslouženého odpočinku, než chodili do práce. Jenže to je právě to, co nemohou, neboť se jim nedostává peněz. Ostatně ti důchodci, co jich mají dost a nemusí pracovat, opravdu jezdí po světě, po horách, prostě si užívají.  

Pracující důchodci (z nutnosti, nikoli z radosti), kteří požádali o pozastavení důchodů, jsou v pěkné brydě. V tom má ministr Kalousek pravdu. Totiž že daňové úřady určitě prověří, zda účelově neobešli zákon. A také že budou muset vrátit daňovou úlevu i s penále.  

Nechce však slyšet, ani si připustit, že k tomuto podvodu žene pracující důchodce zoufalství.  

Místo toho Kalousek prohlásil, že stát nemůže poskytovat dvojí úlevu na dani z příjmu: na důchod a na mzdu. Mýlí se, neboť důchod není příjem ani výdělek. Je to sociální dávka, na kterou člověk spořil celý život, z výdělků, které nám stát danil.  

Pracující důchodci nemají zastání už od minulého režimu. Ještě dřív si jich lidé považovali a ctili je, protože se dožili kmetského věku, což bývalo neobvyklé. Za socialismu se pracujícím důchodcům dostalo trochu hanlivého označení "prduch". A dnes, kdy vládne kult mládí a krásy, by snad důchodci neměli ani vycházet z domu.  

Je také těžké zorganizovat důchodce, aby se bránili společně. Politické strany na ně myslí až v poslední řadě a vlastní stranu penzisté těžko založí. Mladí politici plní života nikdy nebudou chtít založit stranu stařešinů. To raději budou přežívat ve svých zaběhaných stranách, jak to ostatně vidíme i dnes.  

A propó Kalousek… Stejně tak jako důchodce nemá rád ani děti a živnostníky. A to i když se vláda dušuje, že je chce podporovat. Kdo odvádí paušální daň, nemá od letoška nárok na slevu na děti. Prý proto, že mezi těmi, kteří takto vykazují náklady, je mnoho podvodníků. Řekl bych, že základem úvahy je, kolik na tom vydělá erár.

Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu 6 Názory a argumenty  Publikováno se souhlasem vydavatele