Třeba pátek 20. ledna. Člověk se dozví, že v době všeobecného šetření se snaží někteří naši přední úředníci podplácet své podřízené, aby dělali to, co mají v povinnostech. Tak například deník Dnes uvádí, že šéf policie Petr Lessy rozdává mezi podřízené milionové odměny, tedy víc než činí jejich základní plat. Zřejmě proto, aby tolik netrpěli při neustálém zdražování. Nikdo však Lessymu nemůže vyčíst, že nešetří.   

V předešlých letech dostávali prý policejní náměstci mnohem víc. To se pak čtenář tisku nediví, když si k podobným penězům chtějí přijít i níže postavení policisté.  

Jiný úředník, takový premiér Petr Nečas. Vyplácí šéfce svého kabinetu Janě Nagyové statisícové odměny, protože „dře jako kůň, stanardně dvanáct hodin za den. A často i o víkendu.“ Pan Nečas má však i jiné podřízené. Ti dřou mnohem více, snad jako koně dva.   

Proto od něj dostávají ještě vyšší prémie. Vyšší plat jim už dávat nemůže. Čtenáře všech deníků by mělo uklidnit, že se premiér řídí mzdovými tarify.   

Premiér Nečas si vzal zřejmě příklad od ministra práce a sociálních věcí Jaromíra Drábka, který byl podle pátečních Lidových novin nejštědřejší. Jen v druhém pololetí rozdal mezi své náměstky odměny od 270 do 625 tisíc korun. Komentovat jednotlivé částky prý nechce. A tak se nikdo ministra práce ani nezeptal, proč utíkají pečovatelé s 16-ti tisícovými platy ze svého oboru, jak to popisují Lidovky o stranu dál.   

V Parlamentu, jak informuje tentýž den Právo, vyplatila vloni Sněmovna za administrativní a odborné práce objednané poslanci 27 milionů korun. Kontrola nad tokem těchto peněz není. A oslovení poslanci stávající stav obhajují, neboť jim zřejměš vyhovuje.   

Nebo takový magistrát. Vstoupí do něj člověk, který nese někomu úplatek. policie ho sleduje, peníze jsou označkované. Když dotyčný vyjde z budovy, peníze nemá a policie nenajde člověka, kterému peníze předal. Kouzelník Houdini by to neprovedl lépe. Deník Právo informuje čtenáře, že se tak ztratilo 350 tisíc.  

Jakýsi Michal Hala, bývalý manažer Ředitelství silnic a dálnic, si vedl výplatní listinu lidí, které uplácel, určitě ne ze svého. Muselo jít asi o hodně dlouhý seznam, že si všechna ta jména nezapamatoval a musel si je sepsat. Podle pátečního deníku Právo policisté u něj objevili výplatnici při domovní prohlídce. A hned ji ukryli ve svém trezoru, protože její zveřejnění by mohlo otřást politickou scénou. To by sice čtenář chtěl, ale nejspíš to zůstane utajeno do většího zemětřesení.   

V pátek ráno hlásili v televizním Studiu 6, že celníci zadrželi cisterny s pašovanou naftou v ceně několika milionů korun. Ročně prý tak Český stát přijde o několik miliard. Ale to už do pátečního výčtu nepatří. Stane se to předmětem sobotního tisku.   

Bylo by zajímavé a určitě rozčilující zjistit, o kolik peněz celkem ročně přijde státní pokladna podvody, rozhazováním, úplatky, prostě neetickým a nečestným jednáním. A ještě zajímavější by bylo, kdyby někdo vyčíslil, kolik případů se po zveřejnění dotáhne do konce. Tedy kolik lidí je odsouzeno a kolik peněz se vrátí do státní kasy. Těžko říct, když se na nepravostech podílí i pracovníci justice. Podle pátečního tisku například brněnský šéf žalobců Ištván o trestním oznámení podaném na něj rozhodl, že vůbec trestním oznámením není.

Vyšlo na rozhlas.cz, publikováno se souhlasem vydavatele.