Advokát není věštec a stoprocentně nezná budoucnost. Je-li poctivý a snad není hloupý, pak s velkou mírou pravděpodobnosti dokáže budoucí vývoj odhadnout. Advokacie je pro mne poslání nutící k přemýšlení, co se stane, když nastane něco jiného a jaké důsledky tak budou vyvolány a jak předejít krizím a komplikacím. Často si kladu otázku, zda jsem v zájmu klienta podnikl všechny kroky, abych eliminoval hrozící škody či jiné újmy, zda jsem skutečně učinil vše, co jsem mohl učinit, aby zlo nezvítězilo. Nemohu napsat, aby dobro zvítězilo, protože někdy se volí mezi více špatnými variantami a někdy pomáháme i lidem, například když nás ustanoví stát jejich obhájcem, s kterými bychom se v soukromí nestýkali.

Ke snaze předcházet nežádoucímu, mne nutí stará vzpomínka. Byl jsem začínajícím advokátem. Nečekaně mi volal klient, že něco podepsal. Popsal mi, co podepsal. Já ho vyzval, aby přijel, ať se pokusíme věc řešit. Bylo mi ale jasné, že se asi nedá nic moc dělat. Když jsem chtěl vyloučit či potvrdit některé varianty okolností uzavření kontraktu, abych se mohl připravit na setkání za 1-2 hodiny, dotázal jsem se mj., proč mi nezavolal. Prý mne nechtěl zdržovat. Já jsem možná podcenil při rozhovoru jeho psychiku. Třeba jsem ho měl víc uklidňovat. Již nedojel. V autě dle rodiny, možná úmyslně, havaroval. Já jsem pak pomáhal jeho manželce a dětem. Byli bez prostředků a ocitli se na ulici.

Je zlé, když tušíte, co asi nastane, a jste-li přesvědčeni, že to není správné. Tento týden mi bylo potvrzeno, že po několika desítkách soudních jednání, stovkách vynaložených hodin práce a šetření se dokonce i po dovolacím řízení podařilo zachránit dům jedné nezodpovědné naivní klientce, která podepsala podezřelou smlouvu a měla přijít o dům, kde bydlí. Měl bych považovat týden za úspěšný. Není tomu tak.

Ve čtvrtek jsem volal na soud ve věci klienta s dotazem, zda se bude příští čtvrtek konat odvolací řízení v jeho věci. Upozornil jsem i telefonicky na to, že byla dána písemně námitka podjatosti soudců odvolacího senátu. Bylo mi potvrzeno, že přes námitku podjatosti odvolací jednání proběhne. Klient byl v minulosti odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody. Rozhodovat budou stejní soudci, kteří již v minulosti ve věci klienta rozhodovali. Jde o soudce, kteří mu zabránili provést jím požadované zásadní důkazy. Jde o případ, kde státní zástupci prokazatelně tvrdí údaje, že se něco nestalo, přestože důkazy z činnosti například jiných soudů jejich tvrzení vyvrací. Jde o soudce, vůči nimž podal klient podnět pro zahájení kárného řízení po té, co pravomocně v jeho věci rozhodli a po té, než rozhodl v dovolacím řízení Nejvyšší soud. V dovolacím řízení jejich rozhodnutí bylo sic zrušeno, dokonce ještě před jeho zrušením klienta Nejvyšší soud propustil, ale stejně byl v kriminále téměř půl roku. V hlavě se mi honí různé scénáře, ale přiznám se, že varianta, že mají rozhodovat stejní soudci, mne vůbec netěší.

V lednu jsem se v jiné věci dozvěděl o zahájení určitých kontaktů. Poslouchal jsem a odhadoval další vývoj. Popisoval jsem, jak se vše bude vyvíjet. Byl jsem ubezpečován, že vše bude jinak, že někde bude ještě někdo další atd. Vývoj šel přesně podle předpokladů a to jak do průběhu tak časových odhadů. Samozřejmě při jednání již nikdo další nebyl v blízkosti, takže proběhlo tak, jak jsem očekával. nad určitou naivitou jsem kroutil hlavou. Ještě hodinu před tím, než něco nastalo, jsem poslal varovnou SMS. Nikdo mi neřekl, že něco nastane a kdy a kde. Pouze jsem to na základě analýz vydedukoval. Je úplně jedno, zda si člověk analyzuje předpokládaný vývoj v právní věci, soukromí či v politickém životě. Poctivé analýzy umožňují s vysokou mírou pravděpodobnosti odhadnout, co se asi stane a zda a za jakých předpokladů či podmínek lze rizikům předejít.

Případů, kdy někdo něco povrchně hodnotí, je hodně. Mnozí podceňují doporučení, ať přijdou včas se poradit, nebo ať něco nedělají. Někdy i přes velikou snahu advokáta se některé kroky prostě nedají napravit. Je hrozné, když člověk tuší, že někdo jiný někomu sedá na lep, že se nechává nachytat, že dělá velkou chybu, že nezohledňuje důležité aspekty, že nedbá na poctivé nezištné upřímné rady. Mnozí svá přání a naděje zaměňují se skutečností a hazardují s budoucností sebe i své rodiny, poškozují své nejbližší. Pak si někdy i advokát po probdělých nocích nad případem klade nad ránem otázku, zda umí racionálně vysvětlit podstatu problému a další vývoj, zda vůbec má smysl, aby něco dělal a zda v případě, kde by bylo možné špatnému vývoji pře respektování jeho doporučení předejít a on ví, že se mu s vysokou mírou pravděpodobnosti předejít nepodaří pro nerespektování jeho doporučení, zda není správné vše ukončit. Skoro bych řekl, že ano.