Každý právník ví, že čertovo kopýtko se skrývá v detailech. To platí i pro daň v souvislosti s dluhopisy. Snad bud vhodné si připomenout konkrétní relevantní údaje pro vyhodnocení chování hlavních aktérů této mediální aféry.
1) Princip korunových dluhopisů a jejich analogie je v Evropě dlouhodobě využíván.
2) I v České republice platilo od r. 1993 pravidlo o zaokrouhlování daně vybírané zvláštní sazbou na celé koruny dolů. Vztahovalo se i na daně z úrokových příjmů dluhopisů. Toto pravidlo v zákoně přestalo platit k 1. 1. 2011, když přestal platit zákon o správě daní a poplatků a nahradil jej daňový řád.
3) K zachování dosavadní praxe Ministerstvo financí představované ministrem financí Kalouskem 8. 12. 2010 vydalo s účinností od 1. 1. 2011 Pokyn D 346 – prominutí daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně, kterým prominulo daňovým subjektům rozdíl mezi vypočtenou daní vybíranou srážkou podle zvláštních předpisů a touto daní zaokrouhlenou na celé koruny dolů. Následně byl připraven návrh novely zákona o dani z příjmů.
4) Novela zákona o dani z příjmů provedená zákonem č. 188/2011 Sb. od poloviny roku 2011 zakotvila ustanovení o zaokrouhlování daně z příjmů vybírané zvláštní sazbou daně na celé koruny dolů. Zákon totiž stanovil: „V § 36 odst. 3 se za větu čtvrtou vkládá věta „Daň z příjmů vybíraná zvláštní sazbou se zaokrouhluje na celé koruny dolů.““. Došlo tak k návratu k úpravě stanovené zákonem a platné do 31. 12. 2010. Pro tuto změnu hlasoval mj. ministr financí Kalousek a drtivá většina hlasujících politiků. Stávající předseda vlády Sobotka nehlasoval, byl omluven. V prvním a druhém čtení tento princip nikdo nekritizoval.
5) Zavedení principu o zaokrouhlování daně z příjmů vybírané zvláštní sazbou daně na celé koruny dolů nebylo chybou zákonodárce, ale návratem k osvědčené praxi v té době uplatňované pouze na základě metodického pokynu.
6) Do nabytí účinnosti příslušné části zákona č. 172/2012 Sb. dne 31.7.2012 omezoval zákon č. 190/2004 Sb., o dluhopisech možnost emise dluhopisů takto.: „(2) Emitent může vydat dluhopisy, pokud Česká národní banka schválí emisní podmínky dluhopisů (dále jen "emisní podmínky"), nestanoví-li tento zákon jinak (§ 25 odst. 8).“
7) Pokud ČNB neschválila emisní podmínky, nemohlo do 1.8.2012 dojít k vydání dluhopisů, a to ani korunových. Je tak zajímavé si říci, kdo pro takový návrh hlasoval a jak vznikl.
8) Šlo u zákona č. 172/2012 Sb. o vládní návrh zákona, který odůvodnil při prvním čtení návrhu v Poslanecké sněmovně ministr financí Kalousek takto: „Nejpodstatnější změnou, kterou přináší, je odstranění povinnosti schvalovat emisní podmínky dluhopisů Českou národní bankou, protože v závislosti na jiných regulačních mechanismech ručí za podmínky emitent sám. Je to v souladu s transpozicí směrnice 2010/73 Evropské unie, tisk je zkonzultován s Českou národní bankou jako s regulátorem na kapitálovém trhu, novela nemá žádný politický charakter a já prosím o propuštění do druhého čtení.“
9) Zda to byl správný a nutný krok nepovažuji z hlediska právníka za nezbytné hodnotit. V každém případě v celém legislativním procesu tomu slovně nikdo neodporoval, ani o tomto zákonu v třetím čtení náš nynější premiér nehlasoval.
10) Možná by ani tato legislativní změna umožňující emise dluhopisů bez souhlasu ČNB neměla velký význam, pokud by korunové dluhopisy stát sám neprosazoval a řadu jich neemitoval.
11) Ke kritice korunových dluhopisů emitovaných státem zveřejněné v Hospodářských novinách se vyjádřil náměstek ministra financí takto: „Jmenovitá hodnota spořicích státních dluhopisů ve výši 1 Kč byla stanovena z důvodu jednoduchého způsobu reinvestování výnosu u reinvestičního a dnes také proti-inflačního spořicího státního dluhopisu. Při jmenovité hodnotě 1 Kč se každá koruna úrokového výnosu, kterou vlastník dluhopisu obdrží, pravidelně automaticky reinvestuje formou připsání dalších dluhopisů, a dochází tak ke zvyšování počtu kusů dluhopisů v přesně stanovených půlročních či ročních intervalech. V případě stanovení vyšší jmenovité hodnoty než 1 Kč by reinvestování výnosů ze spořicích státních dluhopisů nebylo možné anebo by muselo docházet k zaokrouhlování, které by mohlo výrazně znevýhodňovat některé vlastníky. Za účelem zajištění jednoduchého způsobu reinvestice úrokového výnosu a zachování stejných podmínek pro všechny vlastníky byla stanovena jmenovitá hodnota na 1 Kč. Nejednalo se tedy o žádný „Kalouskův trik“, ale nutný krok, aby nebyli diskriminováni někteří vlastníci spořicích dluhopisů.“
12) Sám stát tak podpořil vydáván í korunových dluhopisů, odstranil schvalovací překážku jejich vydání a napomohl jejich rozvoji. Následně vznikl boom takovýchto emisí.
13) Řada poradců uváděla, že při využití aplikace zákona o dani z příjmu při zaokrouhlení úrokového výnosu na celé koruny dolů je efektivní daň z výnosu korunových dluhopisů nulová, výnos získaný vlastníkem je nezdaněn a u emitenta daňovým nákladem, takže lze uspořit u emitenta daň ve výši až 19 % a 15 % u vlastníka. Z uvedeného důvodu bylo využívání těchto dluhopisů poměrně časté, a to zejména před koncem roku 2012.
14) Již před tím se však dluhopisy rozmáhaly, stačí si uvědomit, že do 31. 7. 2012 schvalovala emisní podmínky všech dluhopisů podle zákona o dluhopisech ČNB. Takovýchto emisí dluhopisů bývalo kdysi 10-15 ročně, zatímco v roce 2012 jich ČNB schválila necelé dvě stovky. Po novele, která zrušila schvalování ze strany ČNB se počty emisí výrazně zvýšily. Uvádí se, že to byly až tisíce případů. To, že si dluhopisy odkoupili pouze společníci či akcionáři, nebylo nic mimořádného. Zarážející a podezřelé by to bylo tehdy, pokud by došlo k emitaci mimo obvyklých podmínek.
15) Pokud tedy v roce 2012 Agrofert vydal korunové dluhopisy, jednal podobně jako stovky či tisíce společností. Postupoval podle platné právní úpravy, která v ČR platila.
16) Korunové dluhopisy vydávaly kromě státu i renomované instituce, které měly schválené emise od ČNB
17) Dá se dokonce diskutovat, zda poté, co se nevyžadovalo v řad případů schválení ČNB, a AGROFEERT rozhodl o emisi, nepostupoval odchylně od běžné praxe a zda schválená výše úroků emitovaných dluhopisů nebyla v té době příliš nízká, když se běžně emitovaly dluhopisy i ve výši 10 %.
18) Je zajímavé, že není AGROFERT napadán pro nízkou výši úroků v emitovaných dluhopisech zakoupených Babišem.
Co mi z výše uvedeného vyplývá:
1) Stát sám měl zájem na zavedení korunových dluhopisů.
2) Emitaci korunových dluhopisů schvalovala i Česká národní banky.
3) Emitace takovýchto dluhopisů odpovídala často ekonomickým potřebám společností lépe než bankovní úvěry a byla praktičtější než úvěry.
4) Obavy z toho, zda uplatňováním platných norem ve zdaňování korunových dluhopisů nedochází k porušování právního řádu či morálky nyní trpí ti, co se podíleli na jejich tvorbě, případně je trpěli zhruba 20 let.
5) Premiéra by překvapilo, pokud by se finanční správa nezabývala korunovými dluhopisy, tj. zajímalo by ho, zda postupováním soukromého subjektu podle textu právního předpisu v podmínkách analogických podmínkách schvalovaných Českou národní bankou u jiných emitentů a ve výši úrokového výnosu nižšího, než bývalo obvyklé u soukromých emitentů, nedochází k obcházení daňové povinnosti.
6) Premiérův dopis otiskly noviny v den jeho podepsání a možná dokonce i dříve, než si ho přečte adresát. Skoro mi to připomíná úniky u policejních spisů.
7) Stát se dopouští nátlaku na nezávislou Finanční správu České republiky, protože jinak si neumím vysvětlit větu, kde se premiér ptá, kdy dojde k doměření daní. Myslel jsem si, že daňové řízení je neveřejné a nelze předbíhat jakémukoliv rozhodnutí.
16. schůze, 189. hlasování, 6. května 2011, 12:55, Novela z. o kolektivním investování – EU, https://www.psp.cz/sqw/hlasy.sqw?G=53652,
http://www.sporicidluhopisycr.cz/cs/aktuality/2012/12-07-26-reakce-na-nepresnosti-tykajici-89
Například Československá obchodní banka, a.s., IČ 000 01 350, se sídlem Praha 5, Radlická 333/150, PSČ 150 57, pro listinné dluhopisy 47. emise vydávané v rámci dluhopisového programu, zastoupené sběrným dluhopisem podle ustanovení § 35 odst. 1 a násl. zákona o dluhopisech, s výnosem odvozeným od 6M PRIBOR, ve formě na doručitele, v celkové předpokládané jmenovité hodnotě emise 1 000 000 000 Kč s možností navýšení až na 5 000 000 000 Kč, o jmenovité hodnotě jednoho dluhopisu 1 Kč a se splatností v roce 2017, ale i UniCredit Bank, Český aeroholding…
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
