Pokud se ve svých rok starých analýzách nepletu, a vývoj naší politické scény a načasování jednotlivých kauz jim dává za pravdu již delší dobu, tak mám vážné obavy, že vše bude jinak, než s gustem píší naši novináři.

KDU-ČSL (1 ) spolu se svojí odnoží pro nekatolíky KDU-ČSL (2) vedenou bývalým předsedou KDU-ČSL a nyní předsedou TOP 09 za pomoci KDU-ČSL (3), tj. lidí z křesťanskodemokratické frakce ČSSD, kteří ovládli politiku ČSSD a eliminovali odpůrce tzv. restitucí pošlapávajících odkaz prezidenta Masaryka, již dokázala nejen ovlivnit existenci tzv. církevních restitucí, zabránit referendu k této otázce kdysi slibovanému v ČSSD, prosadit persony schopné ovlivnit vydávání majetku i ve sporných případech (Stačí se ptát: "Pod ministra z které strany spadá kultura, zemědělství, pod kterého náměstka na ministerstvu financí spadá Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových a zda a komu psal volební program), ale i jinak hájit zájmy církví. V tom jim i v budoucnu bude radostně sekundovat ODS, v které je vliv křesťansky orientovaných politiků též nezanedbatelný. ODS již zapomenula na slova Miroslava Kalouska, že „Nebudou-li církevní restituce, tak nebude vláda.“ Co na tom, že sotva církevní restituce prošly Ústavním soudem a vláda vedená ODS již nebyla potřebná, takže mohla padnout, a tak již za 14 dnů padla a KDU-ČSL (1) se zase vrátila do Sněmovny. Někteří prostě mají krátkou paměť a s radostným voláním kráčí ke svému zániku umetajíce cestu těm, co je ničí.

Očekávám, že se budou množit čím dál častější útoky na Babiše, který církevní restituce opakovaně kritizoval. Podobně se útočilo i na Bártu, který proti nim mnohokrát vystoupil. Dokonce usiloval u Ústavního soudu o to, aby soud poskytl ochranu poslancům, kteří nemohli hlasovat, protože se hlasovalo o schválení zákona po vyhlášení přestávky a poslanci, kteří se zákonem nesouhlasili, nebyli v sále. Jel kvůli tomu dokonce na jednání Ústavního soudu o církevních restitucích. Vystoupit mu Ústavní soud neumožnil. Není důležité, že mu později po vyhodnocení útoků na něj bylo dáno za pravdu, že se ukázalo, že se ničeho protiprávního sám nedopustil. Byl jako kriminálník v rozhodující době vláčen sdělovacími prostředky. Ve volbách pak pochopitelně neuspěl.

Podobně se nyní před prezidentskými volbami útočí na bývalého poslance Zemana. Ten se ptal před prvním restitučním církevním zákonem, zda je to skutečně poslední požadavek. Dostává po více než 20 letech za svoji otázku zaslouženou odměnu, když argumentace Hradu při útocích na něj je někdy úsměvná. Konec konců ani v kauze Brady spuštěné představitelem KDU-ČSL, kde lze s vysokou mírou pravděpodobnosti prokázat z veřejných zdrojů přípravu této kauzy několik let před jejím propuknutím, a to s pravděpodobností, která by mi jako případnému soudci stačila k přijetí příslušného závěru, nepoužil Hrad dostupné zásadní argumenty.

Jsem přesvědčen, že se bude čím dál častěji útočit na Babiše s kratší pauzou o letních prázdninách a drtivým závěrem koncem září a v říjnu. Nejedná se přitom o to, aby byl Babiš odsouzen. Není důležité, zda útočící budou mít pravdu či ne. Spíše jde o to, aby Babiš uvolnil pole starým politickým stranám, buď tím, že ztratí v očích lidí důvěru a aby lidé pro něj nehlasovali a tím získaly hlasy staré strany a nenaplnily se volební předpoklady, nebo spíše, aby se otrávil věčnými útoky a ve snaze nepoškodit před volbami hnutí, které budoval, „dočasně“ odstoupil ze své funkce a hnutí převzali pro někoho příjemnější lidé a pak již nebylo návratu k jeho politice. Koneckonců stačí se podívat na některá hlasování v Poslanecké sněmovně. Mám nepříjemný pocit, že podobně jako u Bárty tak ani u Babiše neodpovídá argumentace jeho lidí vážnosti situace. Může se mu to velmi vážně vymstít. Co je pravda, není v politice vždy důležité. Když jde o stamiliardy, nemůžeme se divit ničemu, ani lžím, pomluvám či zradě blízkých. Tento scénář jsme viděli i u Bárty.