Miluji naši korektní justici a štve mne, že pravděpodobně pro svoji neschopnost nedokáži vysvětli klientovi, že tato jedná korektně ve snaze prosazovat právo a spravedlnost... Před chvílí mi volal klient, který strávil přes 5 měsíců v kriminále, aby následně rozhodl Nejvyšší soud o jeho propuštění z výkonu trestu. Popsal mi, co se děje nového v jeho věci. Chtěl, abych mu to vysvětlil. Neuspěl jsem.

Před čtrnácti dny si vyžádal po zrušení svého rozhodnutí Nejvyšším soudem krajský soud sdělení, zda máme nové návrhy na doplnění dokazování s výjimkou těch, které již byly uplatněny v podaných odvoláních, samostatných přípisech nebo u veřejných zasedání v předchozích fázích trestního stíhání. Současně nám zaslal vyrozumění o konání veřejného zasedání dne 20.4.2017 v 9.00 hod.

Jsme s klientem korektní a chceme vůči soudu rychle reagovat. Klient proto ihned po doručení výzvy chtěl na soudě zjistit, co je nového ve spise, aby bylo možno korektně navrhnout doplnění dokazování mimo jiné k možné podjatosti předsedkyně senátu v jeho věci. Ta se sama původně vyloučila pro podjatost, než toto rozhodnutí zrušil odvolací soud. Klient napadal i špatný výběr přísedících atd. Na pochybnost v této věci poukázal i Nejvyšší soud.

Krajský soud si po zásahu Nejvyššího soudu vyžádal od vedoucí kanceláře okresního soudu zprávu o některých skutečnostech pro posuzování výhrady k podjatosti předsedkyně senátu. Klient se chtěl ihned se zprávou seznámit, aby mohl na jejím základě případně navrhnout doplnění dokazování a neprotahoval trestní řízení.

Nejprve se klient dopoledne prý na soudě dozvěděl, že zpráva není hotová. K jeho požadavku, zda po jejím vyhotovení si bude moci na spisovně udělat klient kopii, mu bylo řečeno, že o něm bude rozhodnuto později, protože předsedkyně senátu zrovna soudí. Odpoledne při druhém telefonátu, mu bylo sděleno, že až bude zpráva vyhotovena, bude odeslána na krajský soud, kde si může udělat kopii. Klient se opětovně dotázal, zda si může udělat na okresním soudě kopii. Tajemnice na chvíli hovor přerušila a o v průběhu telefonátu volala předsedkyni. Po rozhovoru s ní zjistil klient výsledek – nemůže.

Pak po několika dnech na krajském soudě zjistil, že mu již byla zpráva doručena. A tak zítra jede klient do krajského města nahlédnout do spisu u krajského soudu, aby zjistil, co zpracovala vedoucí trestní kanceláře okresního soudu (jenom nerozumím, proč se na soudě dotazovali soudkyně, vůči níž námitka podjatosti směřovala, a proč o zpřístupnění či nezpřístupnění vyjádření vedoucí trestní kanceláře nerozhodla zpracovatelka vyžádaného vyjádření-vedoucí příslušné soudní kanceláře?).

Nevím, asi se pletu, když si myslím, že justice má sloužit prosazování spravedlnosti. Asi je v pořádku honit občana, u kterého okresní soud zajistil jeho majetek, takže je fakticky bez prostředků, občana, který kritizuje naši justici, do krajského města a zatěžovat jej místo 10 minutami ztrátou celého dne a dalším dluhem na zaplacení jízdného, proto, aby zjistil, co v jeho věci sděluje okresní soud soudu krajskému, aby klient případně mohl navrhnout doplnění dokazování, asi je v pořádku takto protahovat trestní řízení a zbytečně komplikovat obhajobu.

Asi je v pořádku, že státní zastupitelství v jeho věci tvrdí, že například není pravda, že by proti svědkovi běžely exekuce, které mu bránily v nakládání s majetkem. Já však nedokáži vysvětlit, jak je možné, že má klient samozřejmě od jiného soudu, než jej odsoudil, k dispozici na základě zákona o veřejném přístupu k informacím potvrzení od soudu, že v konkrétní dotazovanou dobu byly exekuce nařízené. Dokonce má potvrzení i s čísly jednacími exekucí.

Asi nejde o zastrašování obhajoby a je v pořádku, že když se zveřejní záznam z vědecké konference, kde se na pravděpodobné nedostatky v činnosti státního zastupitelství v této kauze upozorňuje, že v ten samý den nejmenovaná významná státní zástupkyně podepisuje stížnost na obhájce klienta. Asi není špatně, že upozornění na činnost státního zastupitelství v podstatné části skončí na stole státního zástupce, na kterého se stěžuje.

Asi přísloví, co se vleče neuteče, je důležitým rysem právního státu a já to pouze neumím vysvětlit klientovi. Tak se nedá divit, že stížnost na významného představitele státního zastupitelství (samozřejmě neoprávněnou, jak jinak) vyřídí Nejvyšší státní zástupce až po odeslání stížnosti na jeho nečinnost ministru spravedlnosti. Je pak zřejmě nedostatkem způsobeným závadou v elektronické komunikaci, že přestože již dávno uplynul měsíc, dodnes nezná klient vyřízení své stížnosti na nečinnost Nejvyššího státního zástupce odeslanou ministru spravedlnosti.

Klient je z našeho státu nešťastný, a tak dokonce na internetu zveřejňuje jednotlivá rozhodnutí státních orgánů. Už se mi nedaří mu vysvětlovat, že tak nemá jednat. Je zoufalý. Chce, aby se konečně někdo jeho věcí korektně zabýval. Jako advokát nevím, co za této situace dělat. Nejsem psycholog.

Dělá mi problém vysvětlit klientovi, že takto jedná nepodjatý soud, že takto prosazuje spravedlnost státní zastupitelství v právním státě, že takto může jednat ministerstvo spravedlnosti, když i já jsem přesvědčen, že každý má právo na korektní postup státních orgánů. I z tohoto důvodu vnější kontrola činnosti státního zastupitelství je dle mne velmi žádoucí.