A o čem jsem měl lhát? Inu o tom, zda Evropská komise pozvala Afghánce do Evropy. Autorka ovšem vyvrací to, co jsem netvrdil. Smyslem je před volbami znevěrohodnit SPD, jíž jsem viditelnou figurou.

Paní Magdoňová buď není schopna chápat složitější text, psaný v rodném jazyce, nebo se vědomě chová hluboce nekorektně. Kloním se spíše k druhému vysvětlení.

Citovaná zpráva o uprchlících pochází ze zprávy Aljazeera, která cituje agenturu Bloomberg: "Evropská unie předložila plán utratit 300 milionů eur (355 milionů dolarů) na přesídlení asi 30 000 uprchlíků uvnitř bloku ve snaze odvrátit migrační krizi po stažení amerických vojsk z Afghánistánu. Podle diplomatické nóty Bloombergu předložila Evropská komise, výkonná složka bloku, velvyslancům při EU návrh na setkání 26. srpna o Afghánistánu. Komise dodala, že by mohly být uvolněny další finanční prostředky."

22. srpna jsem zde na facebooku napsal, že Ursula von der Leyenová pozvala Afghánce do Evropy. Cituji: „ Předsedkyně Komise navštívila vojenskou základnu Torrejon de Ardoz poblíž Madridu společně s předsedou Rady Charlesem Michelem a španělským premiérem Pedrem Sanchezem. Španělské vojenské letectvo na základně zřídilo tábor, do kterého se podle Sancheze vejde až 800 lidí. Podle vlády v Madridu bude sloužit jako „logistické centrum Evropy“, ze kterého budou „všichni Afghánci, kteří pracovali pro instituce EU“, distribuováni do jiných zemí. Podle španělského ministra zahraničí Jose Manuela Albarena „téměř všechny země EU“ souhlasily s přijetím lidí z tábora. Nejprve by měli dostat „povolení k dočasnému vstupu“ do Španělska, než jim různé země, ve kterých se mají usadit, přiznají status uprchlíka.“ Byl to citát z rakouského deníku Kurier.

Na tuto aktivitu Komise nejrazantněji reagoval rakouský ministr vnitra Karl Nehammer, který se vyjádřil v tom smyslu, že předsedkyně EK vyslala přesně ten signál, kterému se mělo zabránit, aby se neopakoval rok 2015: „Mohu jen důrazně odsoudit návrhy na to, aby se nyní všichni z Afghánistánu dostali do Evropy,“ řekl Nehammer. Cílem nemůže být přivést do Evropy „tisíce a tisíce“ Afghánců. Toto není řešení a je to „velmi krátkozraká a ideologicky scestná politika“, která je pro Evropu nebezpečná. V tomto regionu musí být zajištěna ochrana uprchlíků, „řekl Nehammer doslova. Nebyl tedy zjevně toho názoru jako Vít Novotný, seniorní analytik z Centra Wilfrieda Martense pro evropská studia, vystupující v pořadu Ověřovna: „Evropská komise může vyzvat členské státy, aby přesídlily podle vlastního rozhodnutí určitý počet lidí z Afghánistánu nebo ze zemí blízkých Afghánistánu.“ Citát vyjádření rakouského ministra vnitra lze najít ve Vol.at nebo na jeho FB stránce.

Podle Novotného nelze o slovech předsedkyně komise mluvit jako o pozvání Afghánců do Evropy: „Ona nikoho zvát nemůže. Předsedkyně komise může pouze vyzvat členské země Evropské unie, aby zvážily přesídlení Afghánců přímo z Afghánistánu nebo pravděpodobněji z Pákistánu nebo jiné blízké země,“ uvedl Vít v rozhovoru s Janou Magdoňovou.

Je tedy na laskavém čtenáři, aby se rozhodl, zda bude věřit slovům rakouského ministra vnitra či seniorního analytika z Centra evropských studií, o němž zatím nevíme, kdo ho platí, ale je klidně možné, že za rok se v účetní zprávě o hospodaření EU dozvíme, že peníze na různá evropská studia či Ověřovny platí EU. Přímo z „pytle peněz“, který rozděluje eurokomisařka Věra Jourová. Bez spolurozhodování národních platebních agentur.

Stejně tak si čtenář může udělat obrázek o tom, jak často vystupuje EK a její členové za rámec svých pravomocí stanovených Smlouvou o EU. V případě afghánských „tlumočníků“ byla Komise velmi usilovná, zejména pak švédská komisařka EU pro vnitřní věci Ylva Johanssonová: „Vyzývám členské státy EU, aby zvýšily své kvóty na přesídlení, zejména pro Afghánce,“ řekla Ylva Johanssonová pro Handelsblatt. „Myslím si, že je důležité, aby Evropa projevila solidaritu a poskytla ochranu těm, kteří ji přímo potřebují.“ V případě přesídlení nebo znovuusídlení se uprchlíkům nabízí možnost trvalého usazení v jiné zemi. Johanssonová se odvolala na USA, Kanadu a Velkou Británii, kteří prý chtějí přijmout desítky tisíc lidí. „Evropa by se samozřejmě měla zapojit nebo udělat víc,“ řekla Johanssonová pro Handelsblatt. Kolik lidí touto cestou do Evropy přijde, zatím nebylo rozhodnuto.“ Tolik Handelsblatt z 31.8. 2021.

Mimochodem, Lucemburský premiér Jean Asselborn navrhl množství 40 000 až 50 000 lidí a ostře kritizoval Rakousko za „nelidskost“. Kancléřka Merkelová mluvila v té době o 40 000 „místních zaměstnanců“, které je třeba dopravit do EU.

Koordinační centrum pro přesídlení bylo připraveno, Komise rozhodnuta „pomáhat“. Dvakrát se museli sejít ministři zemí EU, aby členové Komise přestali vysílat signály, které tisíce lidí motivovaly k tomu, aby se vydali na cestu do EU. Nejprve se sešla Rada na úrovni ministrů vnitra, kde nejen tradičně protimigrační země jako Maďarsko či Polsko, ale právě i Rakousko a nakonec vlastně většina ministrů vnitra zemí EU přesídlování odmítla. Protože Komise si doslova vedla svou, museli se sejít ještě ministři zahraničí a odmítnout tyto aktivity ještě jednou.

Když někdo tvrdí, že někdo něco nedělá, protože nemůže, a on to přesto udělá – stalo se to nebo ne? Já nemohu za to, že česká veřejnoprávní média neplní svou informační funkci a o mnoha událostech neinformují nebo informují zkresleně. Pak se tváří překvapeně, když někdo napíše, jak se věci opravdu udály a musí s tím bojovat v rámci „boje s dezinformacemi“.

Z článku Magdoňové jsem se dozvěděl, že: "V pondělí ministerstvo zahraničí oznámilo, že Česká republika poskytne Afghánistánu humanitární pomoc 75 milionů korun." To je pěkné, Česká vláda bude podporovat zemi z níž v hrůze prchají a kterou ovládá Taliban, který vyhnal zahraniční interventy včetně vojáků z ČR. Čím dál lépe...

Shodou okolností včera známý karikaturista Václav Veverka zveřejnil vtip, který jistě s nadsázkou vystihuje určitý rys veřejnoprávních médií. Zveřejňuji s jeho souhlasem.