Jednak proto, že jsem chtěl popřát vrchnímu družstevníkovi Janu Mládkovi k svátku a jednak proto, že je osvěžující jít někam, kde se nerozebírá donekonečna otázky kolem koronaviru. Uvedu i panelisty, protože to pokládám za důležité. Postupně vystoupili: Petr Frisch, daňový poradce a spolumajitel skupiny Pro Factum, Kateřina Cajthamlová, lékařka, psychoterapeutka a moderátorka pořadu o zdravé výživě, Vítek Samek, místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů, Linda Nejezchlebová, předsedkyně Správní rady - Sdružení pro zaměstnanecké stravování a Jiří Žežulka, partner poradenské skupiny APOGEO a specialista na daňovou problematiku.

Musím říci, že to jsou lidé na svém místě a popsali velmi přesně průlom, který by znamenalo zavedení finančního paušálu namísto stravenek pro zaměstnance do praxe. Bylo patrné, že to jeden vedle druhého z různých, více nebo méně patrných důvodů, nebyli úplně příznivci tohoto průlomu, ale jimi naznačené problémy s finančním paušálem byly a jsou zcela zjevné a objektivní. Jde nejen o problémy se samotným zavedením finančního paušálu, ale i problémy, které může existence paušálu a jeho fungování v praxi přinést. Nad vystoupeními panelistů se vznášela jako duch nad vodami otázka, proč to celé vláda nebo MFČR vlastně dělají, když to vlastně může přinést jenom problémy. Důvody uváděné vládou jsou opravdu dětinské a v zásadě při určité úrovni poznání neuvěřitelné. Nezůstal jsem na závěr setkání, ale dovolím si přesto naznačit, o co podle mého názoru vlastně jde.

Samozřejmě jde o politický marketing, je to v každém případě změna, která může přinést vládě a především hnutí ANO hlasy. Lidé většinově takovou změnu „od papírků k tvrdé kačce“ uvítají. Klíčovou otázkou je otázka proč…?!? Měl jsem pocit, že podstatnou část odpovědi dala vystoupení samotná vystoupení. Z podstatné části se totiž nesla ve stylu, že závodní stravování a stravenky jsou vtělené dobro, které pracující lid nedokáže ocenit, a kdyby dostal místo stravenek peníze, tak by pracující lid lumpačil, kupoval by si chlast a jiné pamlsky a vůbec si přitom neváží výdobytků dosažených odborovým hnutím v dějinách MDH na hnusných kapitalistech a zaměstnavatelích. Prosím, aby to bylo bráno jako ironie velmi umírněná, jak bude pojednáno níže.