„Připravili jsme pravici nepříjemné překvapení,“ prohlásil šéf proruských nacionalistů Igor Dodon hned po volebním aktu a rovnou slíbil, že v poslaneckých lavicích budou ona nepříjemná překvapení pokračovat. Nakonec ale promoskevské formace nezvítězily.

Nejnepříjemněji ovšem budou zřejmě zaskočeni sami moldavští voliči, protože jejich verdikt se postaral o něco, co je v této, eufemisticky řečeno, nebohaté evropské zemi obvyklé: Společnost je rozdělena na dvě zhruba stejné části, jejichž polární orientace, vyjádřitelná poněkud zjednodušeně souslovím „s Moskvou, nebo proti Moskvě“, do budoucna nevěstí nic dobrého.

Na jaře se přitom zdálo, že moldavská společnost, unavená neustálými politickými šarvátkami v zemi, vsadí na stabilitu, již dobrá polovina občanů dlouho viděla v mocném a posledních 15 let vlastně i bohatém ruském zájemci o roli protektora Moldavska – v Putinově Rusku.

Koneckonců i četné ankety domácích i zahraničních institucí ukázaly, že hodně Moldavanů čistě pragmaticky považuje Rusko za nejpřirozenějšího spojence, protože je to skoro bezedné odbytiště moldavské, hlavně zemědělské, produkce.

Moskva tomu sama napomohla tím, když po podpisu moldavsko-unijní asociační smlouvy (jíž jsme si s ohledem na ukrajinské události skoro nevšimli), uvalila embargo na drtivou většinu tohoto zboží, a ukázala tak, nakolik je slabá moldavská ekonomika na ruských zákaznících závislá.

Právě ukrajinská krize, v níž si Rusko počíná podle zásady „já nic, já muzikant“, ale mnohé Moldavany nakonec přiměla k tomu, aby se zamysleli nad tím, že podobný scénář jako v Doněcké či Luhanské oblasti je plně představitelný i v jejich malé zemi – tím spíš, že nad půlmilionovým Podněstřím, kde podobné události jako na východní Ukrajině proběhly už v letech 1991 a 1992, dnes oficiální Kišiněv nemá prakticky žádnou moc.

Výsledky moldavských parlamentních voleb zkrátka mnoho optimismu zatím nenabízejí – a to nevíme, zda strana mírně prohrávající se neuchýlí k násilným protestům.

Vysněnou unijní či severoatlantickou vyhlídku strany vítězící zase hatí již zmíněný podněsterský konflikt, jehož vyřešení je v nedohlednu: Už proto že Moskva se bezesporu bude snažit tamní separatisty posílit, čímž příslovečnou zmraženost tohoto konfliktu učiní ještě zmraženější.

Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty  Publikováno se souhlasem vydavatele.