Na rozdíl od trochu polozapomenutého a o něco menšího Maroldova panoramatu, které i díky přítomnosti houpaček a kolotočů pokládají mnozí Češi za tak trochu pouťovou atrakci, vzhlíží Poláci k Raclawickému panoramatu s úctou. Je na něm zobrazena jedna z bitev války o nezávislost na konci osmnáctého století, bitva, kterou Poláci vyhráli nad ruskými vojsky. Celá válka však skončila polskou porážkou a zmizením Polska z map světa na dlouhé víc než jedno století. 

Panorama jako jeden z největších národních pokladů zachránili Poláci při poválečném vystěhovávání z dnes ukrajinského Lvova, který si Stalin v roce 1945 definitivně zabral pro sebe. Obnovení se dočkalo až během politické oblevy na počátku osmdesátých let a dnes je vystaveno v novém pavilonu v centru Wroclawi, tedy pár kilometrů od českých hranic. 

Úcta, kterou Poláci projevují tomuto obřímu obrazu, přímo souvisí s úctou projevovanou vůči polské armádě jako celku. Poláci během své velké a složité historie posledních staletí válčili mnohem víc než jiné středoevropské národy, snad s výjimkou Maďarů, jež si museli vládu nad svojí zemí vyvzdorovat na Turcích i Rakušanech. Polské vojenské tradice nejsou jen seznamem proher, několika povstání proti Rusům, porážky v roce 1939 od nacistického Německa, nebo likvidace Varšavského povstání v roce 1944, ale i také mnoha triumfálních vítězství.  

Poláci dokázali zvítězit ve válce s Ruskem a obsadit Moskvu, v době své největší slávy v sedmnáctém století byli největším státem Evropy a za druhé světové války nikdy nepřestali proti nacistům bojovat. A název nejslavnější polské bitvy za druhé světové války u italského Monte Casina nesou dnes ulice v desítkách polských měst. 

Úctu k armádě neztratili Poláci ani během doby komunismu a neztratili ji dodnes. Z této úcty vyplývá i úplně jiné postavení armády, než jaké má tady u nás v Česku. Polsko jako jediná země střední Evropy plní své závazky vůči Severoatlantické alianci a dává na armádu celá dvě procenta svého hrubého domácího produktu. To je mimochodem asi dvakrát tolik, než kolik dává Česko. Polská armáda je i díky tomu jedinou armádou ve střední Evropě hodnou toho jména. Sto tisíc vojáků, více než stovka stíhaček a bombardérů, tisícovka tanků, vojenské loďstvo.  

A také nezanedbatelná role Polska v operacích Severoatlantické aliance a západních spojenců, kdy například v Iráku měli Poláci pod svým velením celý střed země a byli po Spojených státech a Velké Británii třetí nejdůležitější zemí celé mohutné operace. Podobně si Poláci vedou i v Afghánistánu, podobnou roli měli hrát i v amerických plánech protiraketové obrany, kdy skutečná protiraketová základna měla být v Polsku a tady u nás v Česku jen radar s pár vojáky americké obsluhy. 

Teď, když skoro všechny země NATO drasticky škrtají v rozpočtech na armádu, Polsko šokovalo svým plánem na přezbrojení svých pozemních sil tisícovkou nejmodernějších tanků Anders polské výroby, tanků, které bude možné použít i v zahraničních misích, protože se vejdou do normálních transportních letadel a mohou se k zemi svést dokonce i na padácích. A polský prezident Bronislaw Komorowski navíc oznámil, že Polsko si troufá i na vývoj vlastní protiraketové obrany, jež by měla vzniknout ve spolupráci s Francií a Německem. 

Někomu se to mohou zdát vyhozené peníze, ale i příklad Spojených států ukazuje, že technologický rozvoj, který přináší vývoj nejmodernějších zbraní, se dříve či později přenese i do civilní výroby a do normálního života. A to, že někdo dbá o svoji armádu, ještě neznamená, že připravuje válku a má nějaké agresivní sklony. Protože jak vědí Poláci ze své historie, bezpečnost země nezajistí nic tak dobře, jako kvalitní silná vlastní armáda. Je dobře, že ve střední Evropě, kde zdá se všichni už na toto zlaté pravidlo zapomněli, se alespoň nějaký stát chová zodpovědně a prozřetelně. 

Tady v Česku v minulých letech sloužila armáda jen k tomu, aby si na ní naši politici mohli nakrást. Doufám, že jim to nakonec neprojde. A myslím si, že kromě korupce by tyhle zlodějny měly být považovány i za vlastizradu. Protože ničím méně ve své podstatě nejsou. 

Přes všechny korupční skandály si však naše armáda zaslouží nemenší úctu a nemenší podporu než armáda polská. Protože bez slušné armády se tato země i my její obyvatelé jen těžko můžeme cítit v bezpečí.

Publikováno se souhlasem vydavatele.

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.