V loňském čtvrtém čtvrtletí dokonce jejich míra úspor dosáhla hodnoty 15,1 procenta, což je nejvyšší údaj od roku 2010. Rok 2010 byl ovšem citelně poznamenán dopady světové finanční krize.

Rostoucí míra úspor značí, že lidem rostly příjmy rychleji než výdaje. Dělo se tak po celý loňský rok, snaha odkládat si na horší časy však gradovala právě v posledních třech měsících roku. Průměrná míra úspor loni dosáhla úrovně 13,2 procenta a byla tak nejvyšší od krizového roku 2009.

Vzhledem k nadcházející recesi je příznivé, že Češi si byli už před jejím započetím schopni vytvářet určitý polštář na horší časy. Umožnily jim to rychle rostoucí výdělky, dané řadou let ekonomické prosperity a utaženou situací na trhu práce. Zřejmě se také projevily signály o možném přicházejícím ekonomickém útlumu. Ty si však v posledním čtvrtletí loňského roku pochopitelně ještě nikdo nespojoval s šířením koronavirovém nákazy. I tak se však množily prognózy o určitém cyklickém útlumu ekonomiky, daném například důsledky obchodní války USA a Číny, na něž české domácnosti loni reagovaly vyšší obezřetností ve svých výdajích.

Nyní se jim takto uspořené prostředky budou hodit, neboť řada domácností pociťuje či pocítí krajně nepříznivé důsledky začínající recese, způsobené koronavirem.