První je slabá tendence tržních úrokových sazeb k dalšímu růstu. Navzdory tomu, že Česká národní banka v posledních dvou letech zvýšila základní úrokovou sazbu hned osmkrát. Po zatím posledním, květnovém zvýšení sazby se však nyní rozpětí tržní úrokové sazby, konkrétně dvanáctiměsíční sazby mezibankovního trhu PRIBOR, a právě základní sazby ČNB drží delší dobu na svém určitém dně.

První graf níže tuto situaci zachycuje. Ve spodní části grafu znázorňuje fialová křivka právě rozpětí mezi dvěma sazbami z horní části grafu, kde je bíle vynesena zmíněná sazba PRIBOR a zeleně pak základní sazba ČNB. Z aktuální reakce tržní úrokové sazby PRIBOR je patrná „nechuť“ trhu jít s úrokovou sazbou trvaleji výše jako tomu bylo v případě většiny minulých zvýšení základní sazby.

Nejníže od první poloviny letošního února se také nyní ocitá výnos z desetiletého dluhopisu české vlády. U dluhopisů je „nechuť“ k růstu úroků, tedy výnosů ještě zřetelnější. Jak ukazuje druhý graf níže, výnos z desetiletých českých dluhopisů klesl od konce loňského září, kdy dosáhl více než čtyřletého maxima, o takřka 17,5 procenta, o necelých 40 bazických bodů. Tento pokles je vyvolán růstem nejistoty na globálních finančních trzích, který se promítá do slabších inflačních očekávání, a tedy i do poklesu výnosů. Dluhopisy české vlády jsou částečně nahlíženy jako svého druhu bezpečné útočiště, pročež v čase nejistoty o ně stoupá zájem i z tohoto důvodu, což jen dále stlačuje jejich výnos. Další, květnová eskalace obchodní války mezi USA a Čínou způsobila jejich celkem citelný pokles. Obchodní válka tak nejen zlevňuje české vládě náklady na obsluhu dluhu, ale zprostředkovaně zlevňuje také právě hypotéky. Z tržních úrokových měr je sazba hypoték nejtěsněji korelována se sazbou dlouhodobých dluhopisů vlády ČR, odvíjí se však pochopitelně i od zmíněné sazby PRIBOR.

Druhým důvodem zlevňování hypoték je ostrý konkurenční boj mezi bankami v ČR. Ty vnímají určité ochlazení na tuzemském nemovitostním trhu, dané zejména loňským doporučením České národní banky, které zpřísňuje poskytování hypoték. Snaží se tak klienty nalákat akční nabídkou za výhodný úrok. To jim umožňuje výše popsaná „nechuť“ tržních sazeb příliš růst, která vede k tomu, že zdroje ke krytí úvěrů, včetně právě hypotečních, bankám příliš nezdražují. Nápomocná je i přemíra likvidity v tuzemském mezibankovním systému, která je z velké části důsledkem intervenčního režimu ČNB z let 2013 a 2017 a která rovněž vytváří tlak na pokles – či alespoň na ne až tak rychlý růst – tržních úrokových sazeb. A tedy přeneseně i sazeb hypotečních. Ty tak v průměru letos zůstanou pod úrovní tří procent po většinu roku.

Při dalším zhoršení mezinárodních ekonomických podmínek se nad úroveň tří procent letos už nedostanou a spíše budou ještě klesat. Ke zhoršení mezinárodních ekonomických podmínek může dojít nejen v důsledku další eskalace obchodní války, ale také v případě takzvaného tvrdého brexitu. Trh nyní míní, že pravděpodobnost tvrdého brexitu opět narůstá, a pohybuje se až kolem 25 procent, a to kvůli vnitropolitickému vývoji v Británii, a zejména kvůli možnosti, že se britským premiérem stane Boris Johnson. Tvrdý brexit, k němu může dojít letos v posledním čtvrtletí roku, by měl na exportně orientovanou českou ekonomiku neblahý dopad. Avšak vedl by k tlaku na pokles úrokových sazeb, včetně sazeb hypotečních, což by nejedna česká domácnost uvítala.