Hrubý domácí produkt v EU rostl v letošním prvním čtvrtletí tempem 2,4 procenta. Eurostat tak dnes potvrdil svůj bleskový odhad ze začátku května. Eurozóna v prvním kvartále meziročně přidala dokonce 2,5 procenta. Z mezičtvrtletního srovnání je však patrná ztráta dynamiky jak ekonomiky EU, tak ekonomiky eurozóny. Poněkud se během prvních tří měsíců letošního roku zadrhla například německá nebo také francouzská ekonomika. Za očekáváním zaostala také třeba nizozemská nebo portugalská ekonomika. Dánsko zase vykazuje meziroční pokles svého hrubého domácího produktu, jako jediná ekonomika EU. Dle dnes zveřejněných dat Eurostatu, která ještě nejsou zcela úplná, ekonomicky nyní Evropě vévodí země Visegrádské skupiny. Polsko, Maďarsko i Česká republika za první kvartál všechny náleží do první pětky meziročně nejrychleji rostoucích ekonomik EU. Vykazují v kontextu EU zřetelně nadprůměrný růst dosahující nebo přesahující ve všech případech hodnotu 4,5 procenta. Nadprůměrně rostlo také Slovensko, byť „pouze“ tempem 3,6 procenta. Zmíněná celková ztráta dynamiky se však týká řady zemí EU, včetně České republiky. Třeba v Polsku nebo Maďarsku ale patrná není. Německé zpomalení, které je znepokojující i pro ČR, plyne z obav z růstu protekcionismu ve světě a dalších faktorů spíše přechodné povahy. Zatím se však zdá, že jde pouze o dočasný útlum, na který dá vývoj v dalších čtvrtletích zapomenout.
Hrubý domácí produkt ČR v prvním letošním kvartále přidal v meziročním srovnání 4,5 procenta. Mírně tak zaostal za očekáváním trhu, který ve střední hodnotě odhadů analytiků předpokládal růst 4,7 procenta. Tuzemská expanze se opírá v první řadě o spotřebu domácností. Ta je výsledkem nejrychlejšího růstu mezd za uplynulých deset let. Růst mezd podněcuje spotřebitelský optimismus, který v prvním kvartále vystoupal ne nejvyšší úroveň za posledních dvacet let. K růstu přispívají také vládní výdaje, ačkoli vláda stále bohužel klade důraz na výdaje běžné povahy, nikoli na výdaje investiční. Investicím, které stále mají značný potenciál dalšího růstu, dodává impuls čerpání prostředků z fondů EU, a postupně tak přebírají od zahraničního obchodu roli druhého tahouna české ekonomiky. V prvním čtvrtletí narážel průmysl na své kapacitní limity, což ovšem stimulovalo a stimulovat nadále bude právě investice firem a podniků do rozšíření těchto kapacit. Znatelnou expanzi naopak zaznamenalo stavebnictví, z velké části díky nadprůměrně teplé zimě. Za celý rok 2018 tuzemské hospodářství posílí o 3,7 procenta, když jej potáhnou spotřeba domácností a postupně sílící investice, jak veřejné, tak soukromé.
Lukáš Kovanda, Ph.D.,
ekonom
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV