Kdo by to byl ještě na přelomu roku čekal, hypotéky v Česku zlevňují. A ne málo. V březnu navázaly na opatrné únorové zlevnění pořádným cenovým sešupem. Průměrná sazba hypoték totiž spadla nejvýrazněji za poslední čtyři roky. Z únorové hodnoty 2,99 procenta na 2,9 procenta.

Na přelomu roku přitom převládaly prognózy letošního růstu sazeb hypoték, který měl navazovat na jejich růst z roku loňského. V posledním čtvrtletí loňského roku se však zásadně změnily podmínky na mezinárodních trzích, které nyní některým bankám dokonce umožňují poměrně citelně hypotéky zlevňovat.

Loni v říjnu totiž začaly kvůli globálnímu vývoji klesat výnosy z českých dluhopisů. Například výnos desetiletého dluhopisu české vlády se propadl z úrovně z konce září převyšující 2,2 procenta na úroveň pod 1,75 procenta, na niž se ocitl letos začátkem roku. Od té doby korigoval svůj popsaný pokles jen částečně, jelikož nyní vynáší zhruba 1,95 procenta.

Důvodem poklesu je hromadný úprk investorů z akcií do bezpečnějších dluhopisů, k němuž došlo z důvodu rostoucí nejistoty v mezinárodním obchodě a kvůli růstu obav z globálního zpomalení, způsobeného tuze přísnou měnovou politikou centrálních bank. Letos však centrální banky signalizují holubičí přístup k měnové politice, případně své ekonomiky opět stimulují či slibují stimulovat, což tlačí úrokové sazby níže.

Níže tak zůstávají nejen sazby na zmíněných tuzemských dluhopisech, ale také právě sazby na hypotékách v ČR. Prostředí obecně nižších sazeb umožňuje jít bankám s úroky hypoték dokonce dolů. K tomu je podněcuje konkurenční boj o zákazníka, který je kvůli růstu cen nemovitostí a regulacím České národní banky stále méně ochotný si hypotéku vzít, případně mu to už zpřísněná regulace ani neumožňuje.

Výnos z desetiletého dluhopisu české vlády by se letos měl pohybovat průměrně kolem úrovně dvou procent, což značí, že ani úroky na hypotékách by oproti současné situaci neměly příliš vzrůst. Jinými slovy, lze předpokládat, že se po celý letošek udrží poblíž úrovně tří procent, v případě zhoršení mezinárodních ekonomických podmínek by mohly klesnout výrazně níže, na úroveň kolem 2,5 procenta. Možné zvýšení základní úrokové sazby České národní banky na jejím květnovém měnověpolitickém by na této situaci nic moc měnit nemělo. Obecně trhy nepočítají a tím, že klíčové centrální banky budou letos sazby zvyšovat, spíše lze sázet na to, že další pohyb se sazbami bude směrem dolů. To by pochopitelně vytvořilo podmínky pro další citelnější zlevnění i českých hypoték.

Lukáš Kovanda, Ph.D.
ekonom