Americký prezident Donald Trump rozhodl o prodloužení příměří v obchodní válce s Čínou. To znamená, že v pátek žádná dodatečná cla na čínské zboží neuvalí. Trhy si oddechly. Je to z jejich hlediska nepochybně dobrá zpráva, jakkoli je stále na místě značná míra střízlivosti. Pořád se toho může hodně pokazit.

Asijské akcie zareagovaly růstem, nejvíce ty čínské. Polepšily si také akcie japonské, neboť právě i Japonsko je obchodní válkou zprostředkovaně negativně zasaženo.

Trump odložil zavedení dodatečných cel, neboť – jak říká – vidí v dosavadních jednáních s Čínou posun. A to v klíčových oblastech ochrany duševního vlastnictví, technologického transferu, zemědělství, služeb či v měnových otázkách.

Již od minulého týdne se šušká, že Čína se zavázala k odkupu dodatečných třiceti miliard ročně americké zemědělské produkce. Uvážíme-li, že třeba v roce 2017 odpovídal celkový zemědělský export Spojených států do Číny nějakým 24 miliardám dolarů, jednalo by se o významnou vzpruhu americkým zemědělcům, z jejichž řad se rekrutuje podstatná část Trumpových voličů. Čína by mohla v opětovně navýšených objemech dovážet například sójové boby a olej a z nich, kukuřici, drůbež či bavlnu.

Peking prý už také souhlasil s tím, že bude udržovat stabilní hodnotu čínské měny renminbi a nebude se tedy snažit jejím oslabováním zmírňovat dopad uvalených amerických cel.

Trhu tak během dnešního dosavadního obchodování trochu pokazila náladu až čínská státní tisková agentura Nová Čína, která varovala, že v poslední fázi budou vzájemné negociace Pekingu a Washingtonu obtížnější.

Střízlivý pohled sdílí i většina ekonomů oslovených agenturou Bloomberg. Z 29 respondentů jich jen jedenáct míní, že Trump už žádná dodatečná cla na čínské zboží neuvalí. Osmnáct ekonomů však stále soudí, že ano, a to nejčastěji se zpožděním více než tří měsíců za termínem 1. března, kdy mělo příměří původně končit.

Lukáš Kovanda, Ph.D.
ekonom