Neb moje domácnost je plná dětí, našly se v ní hned dvě kopie každé knihy Harryho Pottera, česká i anglická verze. Vlastnoručně jsem knihy zkontrolovala, a skutečně, Hermiona je popisována jako dívka s „lots of bushy brown hair and rather large front teeth“, No dobře, někdo si možná pod „spoustou hustých hnědých vlasů“ představí tmavou pleť, ale spíš mám dojem, že jsem nebyla sama, kdo hnědé vlasy považoval za atribut bělochů, nikoliv černochů, kteří mívají vlasy téměř či úplně černé. Ale fajn, možná byla jedenáctiletá Hermiona krapet odbarvená…

Takže ještě jednou: Záleží snad na tom, jak jsem si Hermionu představovala já, nebo jak si jí představovaly miliony dětí? Není to jedno? Mohla by ji hrát černoška? No jasně, že by mohla. Akorát nechť si pak nikdo nemyslí, že tahle nová divadelní hra chytí děti za srdce podobně, jako je chytila kniha. Že budou škemrat, aby je rodiče vzali do divadla. Nechť si nikdo nemyslí, že tenhle pokus přiživit se na slávě kultovní pohádky, bude fungovat.

Možná to bude plus mínus kasovní úspěch – to se nehádám. Ale současně to taky fenomén Harryho Pottera zničí.

Harry Potter sice je pouhou pohádkou, žádnou historickou postavou. Ale vzhledem k tomu, že různé díly Harryho Pottera se v součtu podle některých odhadů staly nejprodávanější knihou všech dob, která dokonce drtí i prodeje Bible, v kultuře – a svým způsobem i v historii – už za sebou nechaly slušný zářez. A vizuální podoba jednotlivých postav, ještě navíc upevněná filmy, které knižní předlohu celkem věrně kopírovaly, se zapsala hluboko do představ fanoušků.