Ale překvapivě zde zavládl duch vzájemného porozumění a ohleduplnosti mezi zkrotlými protivníky, od nichž se očekávala nesmiřitelnost. Byla to pohoda jako na Starém bělidle. Daniele Drtinové se tentokrát nepodařilo vyvolat svár mezi hosty. Ostatně na rozdíl od způsobu nakládání s Pavlem Blažkem se o to tentokrát ani moc nesnažila.
Jedinou nepřístojností, která zde zazněla, bylo Zaorálkovo vyjádření o ministrovi zahraničí jako o „slabém kusu“. Mistr jalových řečí nepochopil, že Karel Schwarzenberg je ve skutečnosti nesmírně silný, protože je ze všech politiků nejsvobodnější: nikam se nežene, nemá co ztratit, proto si může v poklidu hledět své práce a jednat podle svého rozumu a v souladu se zájmy státu. A navíc má za sebou téměř stejně silnou podporu veřejnosti jako prezident, takže mu žádný ze socialistických politiků jako „kus“ nemůže konkurovat.
Od hostů se očekávalo, že „se poperou“ při hodnocení prezidentova projevu v Poslanecké sněmovně. Ve skutečnosti ale jejich debata potvrdila platnost přísloví, podle něhož „kde se dva perou, bývá bit ten třetí“. Miloši Zemanovi se skutečně podařilo naplnit záměr být sjednotitelem, ovšem úplně jinak, než zamýšlel: včerejší protivníci odložili názorové rozpory, aby se sjednotili proti němu.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Názory, ParlamentniListy.cz