Jiří Babiš, Miroslav Fučík, Tomáš Michal, Alena Pejčochová a Tomáš Seidler, manažeři někdejší Union banky
Pětice členů představenstva zkrachovalého finančního ústavu byla obviněna, že osobám, které byly personálně či obchodně spojené s Union bankou, poskytovala speciální a nestandardní úvěry. Ty však nebyly dostatečně zajištěné. Manažeři byli obviněni v letech 2003 a 2004, v roce 2010 byla podána obžaloba a předloni na jaře případ začal projednávat soud. Rozsudek měl být vyhlášen 22. ledna.

Jiří Berka, někdejší konkurzní soudce

To, zda se amnestie týká i Berky a dalších lidí, odsouzených v kauze podezřelých konkurzů, zatím není podle místopředsedy českobudějovického krajského soudu Zdeňka Kučery jasné. Trestní stíhání se sice táhne více než osm let a tresty nepřevyšují deset let, ale některým obžalovaným bylo obvinění sděleno až v roce 2006, řekl Kučera. Kauzu loni vrátil olomoucký vrchní soud ke krajskému soudu v Táboře, k němuž se odvolalo sedm z devíti obžalovaných. Deseti firmám, které Berka na základě údajně zfalšovaných dokumentů poslal do konkurzu, podle obžaloby konkurzní gang způsobil škodu 264 milionů korun.

Petr Bezruč a další bývalí manažeři Českomoravské družstevní spořitelny
Podle serveru idnes.cz by se amnestie mohla týkat i osmi bývalých manažerů spořitelny, kteří údajně připravili finanční ústav o více než 300 milionů korun. Soud všechny loni v březnu zprostil obžaloby a žalované transakce označil jen za chybná manažerská rozhodnutí. Navíc podle něj nebyla způsobena žádná škoda. Případem se nyní zabývá vrchní soud, a pokud by zproštění zrušil, vztahovala by se na obžalované právě amnestie. Celá kauza začala v roce 2000, kdy byl na záložnu uvalen nucený dohled, policie obvinila vedení o dva roky později.

Miroslav Hálek, Jan Cholasta, Libor Páv a Luděk Špriňar, bývalí manažeři vytunelovaných investičních fondů Trend a Mercia
Loni v říjnu uložil Krajský soud v Hradci Králové dva tříleté a dva dvouleté tresty, odsouzena byla polovina z osmi obžalovaných. Obžaloba vinila vedoucí pracovníky z poškození fondů ve výši 1,4 miliardy korun. Původní nejvyšší trest při prvním rozsudku v roce 2008 byl sedm let a odsouzeno bylo deset lidí. V různé míře měli odsouzení fondům zaplatit náhradu škodu v částce přes 700 milionů korun. Vyšetřování začalo již v polovině 90. let

František Chvalovský, někdejší šéf Českomoravského fotbalového svazu (ČMFS)
Loni v říjnu mu Vrchní soud v Praze zrušil rozsudek deseti let vězení, které dostal za stomilionové úvěrové podvody. Případem se má znovu zabývat Městský soud v Praze. Chvalovský spolu s dalšími čtyřmi lidmi měl koncem 90. let údajně způsobit škodu 1,5 miliardy korun Komerční bance za poskytnuté úvěry.

Martin Janečka, bývalý náměstek primátorky Zlína (dříve ČSSD)
Odsouzen byl loni v listopadu za podplácení na dva roky vězení a k peněžitému trestu 400.000 korun. Dvouletý trest vězení a pokuty dostali i jeho komplicové Radek Dvořák a Janečkův švagr Dalibor Kučera, který byl místopředsedou Fotbalové asociace ČR. Trojice chtěla podle rozsudku podplatit insolvenčního správce věřitelské firmy, který vymáhal po Janečkově společnosti Square Transaction dluh 30 milionů korun. Za úplatek 750.000 korun měl správce tento vysoký dluh administrativně snížit přibližně na šest milionů korun.

Vladimír Michek a Pavel Dvořák, někdejší šéfové společnosti Progres Invest
Společnost v letech 1994 až 1997 shromažďovala peníze od fyzických a právnických osob pod slibem vysokého zhodnocení. Podle loňského výroku Krajského soudu v Hradci Králové firma za své existence provedla jen tři zanedbatelné investice, z nichž neměla žádný zisk. Stovky milionů byly převedeny do spřátelených firem, část peněz získali obchodní zástupci firmy či někteří klienti. Michek, souzený jako uprchlý, dostal u soudu v roce 2006 devět let, Dvořák tehdy odešel s trestem 6,5 roku. Vrchní soud verdikt zrušil a rozhodl o vrácení věci k došetření, následně byla v kauze podána nová obžaloba.

Tomáš Pitr, souzený za daňové delikty
Omilostněn by mohl být i podnikatel Tomáš Pitr. Podle Televize Barrandov je v kauze údajných daňových úniků stíhán od roku 2001, tedy déle než osm let. Pitr byl původně v roce 2006 odsouzen k pěti letům za daňové podvody. Soudy však loni rozsudky zrušily a kauzu začaly znovu projednávat. Prvoinstanční senát pak v červnu uvedl, že skutky nejsou z pohledu dnešní právní úpravy trestným činem. Odvolací senát Vrchního soudu v Praze ale začátkem listopadu rozhodnutí zrušil.

Artur Slawomir Kamedula, majitel Amsterdam shopů v ČR
Polský občan byl potrestán za šíření toxikomanie dvěma lety vězení a vyhoštěním, část trestu si již odpykal ve vazbě. Soud mu trest definitivně potvrdil loni v srpnu, do vězení měl Kamedula nastoupit začátkem února. Podle rozsudku měl pykat za to, že ve svých prodejnách nabízel syntetické drogy označené za sběratelské předměty.

Dara Rolins, zpěvačka
Soud jí loni v prosinci udělil 18měsíční podmíněný trest za smrtelnou dopravní nehodu způsobenou v roce 2010. Původně soud zpěvačce za usmrcení z nedbalosti vyměřil podmíněný trest na dva roky a dva měsíce s tříletou zkušební dobou. Uložil jí také nahradit pozůstalým zhruba milionovou škodu a zároveň zakázal na tři roky řídit.

Tomáš Skuhravý, bývalý fotbalový reprezentant
Loni v březnu mu soud uložil za podvod s autem dvouletý trest vězení podmíněně odložený na zkušební dobu čtyř let. Skuhravý podle policie fingoval krádež zapůjčeného luxusního auta za dva miliony korun. Vůz nevrátil, ale předal komplicovi. Ten opět auto upravil a chtěl ho prodat. Případ Skuhravého souvisí s předloňským rozbitím gangu, který podle policie obchodoval s kradenými luxusními auty.

Petr Smetka a další bývalí manažeři společnosti H-System
Strůjce miliardového podvodu Smetka byl odsouzen za vytunelování stavební firmy H-System. Odpykává si dvanáctiletý trest za podvod v projektu levného bydlení, poškozování věřitele a porušování povinnosti při správě cizího majetku. Loni Smetka žádal o podmíněné propuštění, v listopadu ale městský soud v Praze rozhodl, že propuštěn nebude. V roce 2006 soudy potrestaly také Ivana Krále a Pavla Středu, kterým uložily podmíněné tresty. V roce 2011 dostali za účast na podvodu podmíněné tresty i bývalí vrcholní představitelé H-Systemu Jaroslav Vítek, Jaroslav Eliáš a Ladislav Tůma. Amnestie by se podle médií neměla týkat Smetky, ale jen Vítka, Eliáše a Tůmy.

Marko Stehlík, někdejší šéf kladenských hutí
Případ se táhne už řadu let, první obvinění padlo v roce 1996. Soud trestní stíhání zastavil v roce 2010, Nejvyšší soud ale vyhověl dovolání nejvyššího státního zástupce a rozhodl, že případ musí pokračovat. Stehlík byl obviněn ze zneužívání informací v obchodním styku a z porušování povinnosti při správě cizího majetku. Spolu s ním stanul před soudem také jeho otec a bývalý šéf Poldi Vladimír, jehož stíhání bylo už dříve zastaveno ze zdravotních důvodů. Na lavici obžalovaných usedl také bývalý ekonomický ředitel oceláren Luboš Pejpa, který však loni zemřel. To, že kauza nejspíše zastaví amnestie, potvrdila mluvčí středočeského krajského soudu.

Karel Takáč a Oldřich Bakus, bývalí manažeři zkrachovalého obchodníka s cennými papíry KTP Quantum
Manažeři byli podezřelí z toho, že v letech 1996 až 2001 vylákali nabízením Spořitelního účtu správy akcií peníze od klientů v desítkách poboček. Hospodaření KTP Quantum skončilo podle žalobce mnohamilionovými ztrátami. První žaloba byla podána už už v roce 2004. Kauzu protáhly spory pražského městského a hradeckého krajského soudu o příslušnost, pražský vrchní soud nakonec ji předloni přidělil hradeckým soudcům. Soudci také případ opakovaně vraceli k došetření.

Aleš Trpišovský, takzvaný "silniční pirát"
Loni v prosinci mu pražský vrchní soud potvrdil dvouletý trest vězení podmíněně odložený na čtyři roky za agresivní jízdu a ohrožování pomalejších řidičů na dálnici D1. Zakázal mu na sedm let řídit.