Celý článek si můžete přečíst ZDE.

Druhým pocitem, který následoval, bylo DEJA-VU, čili pocit dříve prožitého.

Ten přišel v souvislosti s přístupen ČEZ k otázce solárních fotovoltaických elektráren. Po úvodním intermezzu Mrtvého brouka, byl ČEZ Hlavním kritikem a odpůrcem solárních elektráren, aby se v závěru stal jejich provozovatelem a vlastníkem největších z nich.

U elektrických aut to bude podobné.

Nejdříve dlouhá léta hrál mrtvého brouka. Pak se jal (na rozdíl od solárů) budovat na speciálních místech (za státní peníze samozřejmě), nabíjecí sloupky, to aby se neřeklo. Následně se do toho vrhl s vervou a marketingovou a dotační podporou státu, aby nabídl vlastníkům drahých aut, levné palivo.

Neuběhlo moc času a pan ČEZ, se rozhodl, že z jeho zahrádky, trávu zadarmo ani přespolní, natož domácí králík nedostane a došel k tomu, že trojnásobné zvýšení ceny, je adekvátní profit, protože nic jiného, než zvedání profitu, totiž tento krok není.

Předpokládám však, že ani to není konec, protože ona podpora čisté mobility by mohla být třeba i v tom, že se cena zvedne výše než je u standardních paliv, to aby si energie uživatelé více vážili.

Je to legrační, ale tato zpráva přišla jen tři dni poté, co se v rámci úniku infomací dostala na veřejnost zpráva, že společnost TESLA a nejenom ona, má v testování „baterii, resp. palivové články“, které by mohli na jedno nabití zajistit dojezd až 10.000 km.

To by znamenalo pro mnohé tankovat jen jednou za dva, až tři roky, v případě, že vozidlo je používáno, jen jako přesunovací jednotka ve městě a na větší vzdálenosti vyjeden jen jednou za uherský rok.

To by za ten hřích stálo, nemyslíte.

Vůbec elektromobilita a výstavba „nabíjecích stanic“ za hrozné miliony, které jsou požadované, jak jinak od státu, neb soukromých subjektů, mi zapáchá. Je to asi proto, že přeci nevedou přes celou zemi křížem krážem sloupy elektrického vedení a že napojit se načerno na elektrické vedení, zvládne každý „průkopník“ a to i bez inženýrského titulu.

Znamená to, že se jen nechce.

Ono by to mohlo začít vyznívat, jako že to jsou vlastně peníze, které by nebylo třeba investovat, resp. že by investice mohly být například desetkrát, čí stokrát levnější a ony zisky by se mohli být adekvátnější.

Už se těším, až se budou za nějakých padesát až sto let i v tuzemsku instalovat elektrické dálnice a chodníky vyrábějící elektřinu. Jsem zvědav, zda-li pak Pan ČEZ bude rozdávat povinné krokoměry, aby nám dokázal vypočítat, kolik peněz jsme vlastně státu ukradli vlastní chůzí a musíme, za odměnu do pokladny ČEZu a jeho akcionářů, jako odpustek zaplatit.

Michael Rada