Před nedávnem byl v Parlamentních listech publikován článek poslance SPD Jiřího Kobzy, který vyšel pod titulkem: Dva poloviční Japonci bojují o osud českých dětí. Proti Richardovi stojí Tomio (k přečtení zde). V textu je mj. zmiňován Richard Coudenhove-Kalergi, který je považován za jednoho z duchovních otců evropského sjednocení, a jeho údajná snaha nahradit evropské obyvatelstvo nahnědlými míšenci. Na toto nepravdivé tvrzení jsem odpověděl článkem, který vyšel pod následujícím názvem: Espéďák Kobza ať se věnuje výrobě hamburgerů a nedehonestuje velikány (k přečtení zde). V tomto svém příspěvku jsem se snažil ukázat, ve kterých bodech Jiří Kobza čtenáře, jenž ve většině případů nemá čas si vše ověřit přímo v díle zmiňovaném v článku, mystifikuje. Evidentně rozzlobený pan poslanec odpověděl na mé námitky dalším článkem. Ten byl nazván Pro pravdoláskaře je Coudenhove-Kalergi velikán. Já v něm vidím pomateného rasistu (čtěte zde). Byly mi vyčteny lži a urážky.

Moje omluva, pane poslanče. Ale…

Nejsem pravdoláskař ani pragokavárník, dokonce ani člen nebo příznivec ODS. Nejsem členem žádné jiné strany ani skupiny, ale mám rád férovou debatu, kde obě strany na stůl jasně vyloží své argumenty k nějakému problému, probírají jeho pozitiva i negativa a slušně o nich debatují. O jejich relevanci, síle a dopadu. I když se „protivníci“ často neshodnou, má taková diskuse smysl i sama o sobě. Téměř nikdo z nás není Einstein a slyšet námitky rozumného protivníka proti našim vlastním názorům nás může pouze obohatit. Také se domnívám, že obdobný postoj je vlastní většině čtenářů Parlamentních listů. Proč by jinak „ztráceli čas“ s nemainstreamovým mediem? Chtějí pravdivé informace a poctivou diskusi a o to by měl autor usilovat. Svůj minulý článek (Espéďák Kobza…) jsem zakončil doporučením, aby se pan poslanec věnoval raději sekané. Při psaní článku mi to připadalo vtipné, ale je také pravda, že výrok nebyl vůči Jiřímu Kobzovi zcela zdvořilý, a proto se pro zklidnění atmosféry omlouvám. Za co se však omluvit nemohu, je fakt, že původní článek poslance Kobzy (Dva poloviční Japonci…) nadále považuji za zavádějící.

Před Hitlerem prchl do Poběžovic

Začnu jednodušší otázkou: v naposledy zmíněném článku Kobza naznačuje (implicitně nikoli explicitně) spojení Coudenhove-Kalergiho s Hitlerem a Mussolinim. Ve svém druhém článku pak tvrdí, že pro opak – tedy, že Hitler Coudenhove-Kalergiho kritizoval nebo spíš nenáviděl – není důkaz. Rád mu jej i čtenářům poskytnu – tedy, že Hitler a Mussolini byli Kalergiho nepřátelé. V Mussoliniho Itálii knihy Coudenhove-Kalergiho vycházet nesměly a Hitler ve své tzv. Druhé knize (někdy také zvané Tajná kniha – byla napsána v roce 1928, ale vydaná až po druhé světové válce) popisuje Coudenhove-Kalergiho jako „kosmopolitního bastarda a míšence“. Coudenhove-Kalergi se také dostal na seznam nacisty zvlášť nenáviděných svobodných zednářů a navíc ho nacistické úřady zbavily vysokoškolského titulu. Aby si zachránil život, musel před nacisty uprchnout nejprve do Československa a dále přes několik zemí až do USA. To nevypadá na obzvláště vřelý vztah s oběma diktátory. I bez uvedených důkazů byl nenávistný vztah nacistů k Coudenhove-Kalergimu naprosto zřejmý a logický. Coudenhove-Kalergi píše o příslušnících židovského etnika způsobem, který musí rozžhavit do běla každého pravověrného antisemitu. Udivuje mě, že tak výborný znalec Kalergiho díla, jakým se pan poslanec stal hned poté, co v sídle Rady Evropy překvapivě nalezl jeho bustu, o této skutečnosti není informován a tak zásadně se mýlí.