Milan Knížák: Praha ničená architekty

22.06.2019 7:35 | Zprávy

Město Praha mělo v minulosti neobyčejné štěstí. Především bylo ušetřeno velkých devastujících válek.

Milan Knížák: Praha ničená architekty
Foto: Hans Štembera
Popisek: Milan Knížák

V devatenáctém století nebyla Praha hlavním městem a proto v ní nedošlo k zuřivým přestavbám a dokonce ani komunisté po roce 1948 (mimo panelových sídlišť) napáchali málo škod, poněvadž obecně málo stavěli. Střed Prahy tak zůstal barokním městem na středověkém románsko-gotickém půdorysu.

Po roce 1989 vtrhli do Prahy necitliví investoři, kteří chtějí na každém kousku země vydělat a začali devastovat Prahu. Nejen, že z bytů nadělali kanceláře a hotýlky, ale začali stavět domy, které nerespektují výjimečnost Prahy a jsou stejně nudné jako kdekoliv jinde na zeměkouli.

Seznámil jsem se s projektem, který pro Žižkov navrhla arch. Jiřičná o které se hovoří jako o světové hvězdě, poněvadž působila v Londýně.

Světová hvězda to není. Je to slušná, ale průměrná architektka jako byl průměrným její přítel Kaplický. Díváme-li se na Londýn, najdeme mnoho zbytečných exhibujících staveb v čele s trapnou Okurkou. Londýn by určitě neměl být pro Prahu vzorem.

Sociální prostředí, které městská výstavba spoluvytváří, je velmi důležité pro zdravý chod města. Současný přebujelý turismus řadu měst zdevastoval. Praha je jedním z těch silně postižených turistickou okupací.

Projekt Evy Jiřičné pro Žižkov je hloupý. Stavět na kopci vysoké tlusté domy je amatérismem. Taková výstavba zcela naruší ráz města. Měli bychom být vděční, že se v Praze zachovalo mnoho z minulosti a snažit se vnést současný životní styl citlivými dostavbami a nerušit přitom dary z minula.

V době komunistické totality měla Praha povinnost postavit velký ruský mrakodrap. (Ti, co jezdí do Polska ví, že ve Varšavě stojí taková obluda přímo ve středu města.) Naši architekti ho chytře umístili do údolí Podbaby, kde téměř není vidět.

Polistopadová doba pokračuje ve zvěrstvu výstavby výškových domů na odevšad viditelné Pankrácké pláni a nyní chce zničit i vrch Žižkov.

Již existující televizní věž, kterou Praha zdědila z komunistické minulosti, je sice nevhodná, ale svojí technickou strohostí, která připomíná raketovou základnu, začala být pro obraz Prahy přijatelná. (Eifelova věž, nejdříve nenáviděná, se stala symbolem a ozdobou Paříže. To se, samozřejmě, se žižkovskou věží nestane, to není žádná převratná a poetická stavba, ale pokud zůstane osamělá, lze se s ní smířit.)

Přebujelé a kýčovitě přeestetizované kolosy s tisíci byty budou pohledově pro Prahu nepřijatelné, nehledě k tomu, že vložení takového počtu lidí do historické zástavby, zcela změní ráz života ve čtvrti.

Považuji projekt arch. Jiřičné za diletantský a Prahu devastující.

Podobný velikášský a zcela nevhodný projekt je výstavba u Masarykova nádraží od zesnulé architektky Zahy Hadid, která svými nabubřelými stavbami zaneřádila řadu světových měst.

Dovolte mi uvést historku. V areálu známé továrny na kancelářský nábytek Vitra ve Weil am Rhein (Německo) postavila Z. Hadid dům pro hasiče. Vypadá zajímavě s ostrými uhly rohů, ale hasiči zjistili, že jako hasičárna je zcela nevyhovující. Nechali postavit nový dům od jiného architekta a prázdnou stavbu Zahy Hadid ukazují jako příklad současné architektury. Není to absurdní?

Vyzývám tímto všechny, kterým na Praze záleží, aby se proti navrhovaným devastacím vzbouřili.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Ing. Josef Bernard byl položen dotaz

Vaše ,,pomoc" živnostníkům

Jak nám má pomoci odložení plateb na pojištění, když zálohy stejně tak či tak budu muset uhradit? Paradoxně když se mi nebude v podnikání dařit, tak kde pak vzít peníze na zaplacení záloh, které jste dost zvýšili? Nemyslíte, že by bylo prospěšnější, kdybyste je nezvyšovali? Tvrdíte, že je to kvůli d...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Petr Hampl: Budoucnost národů

12:16 Petr Hampl: Budoucnost národů

Denní glosy Petra Hampla.