Epidemie koronaviru Covid-19 je za vrcholem, přísná opatření se postupně uvolňují. Média tématu věnují méně prostoru, než ještě nedávno, a zase se vrací k politickým tématům a oblíbeným klišé. Měly však zaznít určité skutečnosti, o nichž se dosud nemluvilo.

Netopýří polévka, nebo převržená zkumavka?

Koronavirus Covid-19 bude s námi dlouho, možná zůstane navždy. Není to virus pravých neštovic, který bylo možno vymýtit. Virus neštovic neměl zvířecí hostitele a měl účinnou vakcínu, proto mělo smysl očkování ve velkém rozsahu, což se povedlo. Pokud je koronavirus Covid-19 přirozeného původu, možná z netopýrů, pak se ho nikdy nezbavíme, podobně jako chřipkového viru. Pokud je ale umělého původu, což si nemyslím, pak tu šance na vymýcení viru je, pokud si nenajde zvířecího hostitele. Otázka je, kdo široké plošné očkování zaplatí, jak se k věci postaví odpůrci očkování a jak se k nim postaví ministr zdravotnictví. S koronavirem Covid-19 se dříve či později setká každý z nás, možná ale jen většina. Jak setkání dopadne, záleží na mnoha okolnostech: v jaké kondici budeme my, v jaké kondici bude virus, kolik viru bude atd. Velikost dávky infekčního agens, viru v tomto případě, je pro vývoj infekce důležitá.

Jaký bude, až se s ním setkáme?

Koronavirus Covid-19 je RNA virus, podobně jako chřipkový virus. RNA je méně stabilní než DNA, vzhledem drobnému chemickému rozdílu ve struktuře molekuly. My lidé, další živé organismy i většina virů máme uloženou genetickou informaci ve svých buňkách ve stabilní DNA. Některé viry mají svoji genetickou informaci uloženou na RNA, která je méně stabilní. RNA viry snáze mutují, rychle se mění a tak je otázka, jaký ten virus vlastně bude, až se s ním setkáme. Díky přísným karanténním opatřením omezujícím možnost přenosu viru jsou znevýhodněny virulentnější a nebezpečnější formy viru. To zvyšuje šanci, že se setkáme s méně virulentním a méně nebezpečným virem a je tedy vyšší šance, že setkání s ním přežijeme. Čím později, tím lépe. Vyvíjely se tak i epidemie v minulosti.

Jiné antigeny, jiný šmak

Klíčová pro výsledek setkání s koronavirem Covid-19 je lidská DNA. Naše vlastnosti ovlivňuje DNA z 90 %, podle některých odborníků až z 97 %. Nejsme všichni stejní, jak tvrdí neomarxističtí snobové, naopak jsme každý jiný. Lišíme se svojí velikostí, silou, inteligencí, barvou vlasů, očí, kůže a spoustou dalších biologických znaků. O tom, zda se staneme chutným chodem na prostřené tabuli lidstvem pro koronavirus Covid-19, rozhodují naše imunologické vlastnosti, tedy antigeny na povrchu našich buněk. Jiné antigeny, jiná chuť pro virus.

Proč Lombardie ano a Bělorusko ne

Všimli jste si, že různé oblasti, různé okresy Česka jsou různě postiženy koronavirem Covid-19? Přitom opatření jsou stejná. Proč asi? Různé regiony se liší v zastoupení různých antigenů na povrchu buněk obyvatel regionu. Některé regiony jsou napadeny více než jiné, některé skupiny lidí jsou napadeny více než jiné. Svoji roli tu hraje i blízkost hranic a přenos viru přes hranice. Tady se projevuje to, že jiné země jsou postiženy koronavirem Covid-19 více a příhraniční okresy jsou tím ovlivněny. Pokud se podíváme na celý svět, rozdíly jsou ještě větší. Nejprve byla nákaza nejhorší v Číně. Pak se přesunula do severní Itálie, do Lombardie, ale jižní Itálie byla postižena málo. Hodně bylo postiženo Španělsko, ale například Bělorusko téměř ne.  Filipíny, které zavedly ještě přísnější opatření než my, vykazují podobná čísla jako Česko, ale Filipínců je desetkrát více než Čechů. Švédsko žádná opatření nezavedlo, čísla jsou podstatně horší než naše, ale Švédů je o něco méně než Čechů. Tedy nejen DNA, ale i přijatá opatření mají vliv na počet nakažených a zemřelých. Při stejných opatřeních je ovšem DNA rozhodující. Přesně nám na to odpoví budoucí epidemiologické studie. Rád bych se toho účastnil, už jsem něco takového dělal.

Virus má být politicky korektní

Následně se virus přesunul do USA, v New Yorku vyvolal úplnou katastrofu. Ukázalo se, že černochů umírá relativně několikanásobně více než bělochů. Je tedy koronavirus rasista, jak se snaží tvrdit někteří neomarxističtí snobové? Jistěže ne, to jen různé skupiny obyvatel mají různé vlastnosti, například podle toho, odkud pocházejí. Že prý vše ukazuje na rasovou nerovnost v USA. Nesmysl, jak by to mělo fungovat? Na americkém jihu jsem žil delší dobu a dobře vím, jaká je situace ve skutečnosti. Je tam spoustu programů, které zvýhodňují černochy vůči bělochům formou pozitivní diskriminace. Třeba při přijímání na vysokou školu. Asiatů se ale programy netýkají. Chtějí snad zavádět zase nějakou pozitivní diskriminaci? Jak by ji chtěli provést? Budou snad koronavirus přemlouvat, aby napadal bělochy stejně jako černochy? To bych chtěl vidět! Nebo si konečně připustí, že současný přístup je zcela scestný? Virus ukazuje jako v zrcadle mnoho hloupostí naší civilizace.

Co mají zlatokopky společného s infekcí

Ono jde o úhel pohledu. Jinak se na nás dívá vlastní manželka, jinak nepříjemný soused, jinak hladový lev nebo tygr v divočině a jinak infekční agens, třeba virus. Manželka, ambiciózní zlatokopka, z vás vysaje spoustu peněz a o zbytek vás obere u rozvodu, kde vás obviní z domácího násilí. Zkuste se bránit! Možná to párkrát zopakuje, ale jednou narazí, což může být i dost nepříjemné. Skončí jako zapšklá, naštvaná, osamělá a stará baba. Jde o hru s nulovým součtem, co vyhraje jeden, prohraje druhý. Rozumná manželka ví, že nároky na manžela musí být úměrné jeho možnostem a že ho nemůže vysávat příliš. Pak mohou spolu vydržet dlouhou dobu, ideálně celý život, který může být spokojený. To je hra s nenulovým součtem, vyhrávají oba. Podobné to je s infekčním agens. Mladé a „nezkušené“ infekční agens zabíjí na potkání, ale potenciálních obětí je jen omezené množství a začnou se bránit. Nastupují třeba karanténa, roušky, vakcína atd. „Mlaďas“ prostě svoji porci jídla, tedy nás, zkonzumuje příliš rychle. Agresivní strategie je úspěšná jen omezenou dobu. Starší a „zkušené“ infekční agens nezabíjí svého hostitele, ale množí se pomalu, postupně, nenápadně, aby neiniciovalo obranu infikovaného subjektu a aby hostitel vydržel co nejdéle. Nejprve koluje v krvi, kde je snadno zjistitelné a napadnutelné protilátkami, nebo se dokáže usadit v buňkách, kde na něj protilátky nemohou, v ideálním případě se dokáže inkorporovat do DNA hostitele a pak je vlastně nesmrtelné. Tam ho dokáží najít jen DNA technologie jako PCR nebo NGS. Takové infekční agens dokáže svoji porci jídla, tedy nás, zkonzumovat pomalu, v ideálním případě v člověku vydrží celý život. Takových potvůrek v sobě máme mnoho a ani o nich nevíme. Pasivní strategie je dlouhodobě úspěšnější. Virus samozřejmě nemá vědomí, je jen důsledkem darwinovských zákonů a teorie hry. Podívejte se na chřipku. Pandemie v roce 1918 byla strašná, obětí bylo mnoho desítek miliónů životů, nikdo přesně neví kolik, možná přes 100 milionů, rozhodně však několikanásobně více než mrtvých 1. světové války. Dnes se chřipka považuje za banální onemocnění. Průběhy minulých pandemií byly podobné.

Proč se šlo Ústavu sér po krku?

V minulém článku jsem navrhoval České televizi, aby pořádala kulaté stoly s odborníky na virologii o koronaviru Covid-19. Skutečně jsem zahlédl pořad, kde vystupoval profesor Ivan Hirsch, můj bývalý kolega ze střediska Experimentální virologie z Ústavu sér a očkovacích látek, kde jsem působil přes deset let. Je to jeden z nejchytřejších lidí v oboru, které jsem poznal. Ale to bylo jednou. Nedávno jsem si přečetl na internetu skvělý rozhovor s profesorem Liborem Grubhofferem, bývalým rektorem jihočeské univerzity, mým bývalým spolužákem z biochemie z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Vzpomínal na zmíněný Ústav sér a očkovacích látek, kde nějakou dobu působil, na vývoj očkovacích látek v něm a na jeho smutný konec v rámci nezdařené privatizace. Je to velká škoda, dnes by se nám bývalý Ústav sér a očkovacích látek velmi hodil. Plně s ním souhlasím. Bohužel, šlo o další z mnoha chyb tehdejších vlád. Na internetu jsem četl i rozhovory s profesorem Jaroslavem Flegrem, mým kolegou z Přírodovědecké fakulty UK, autorem velice originálních myšlenek a knih o evoluci. Při jeho přednášce o virech, těsně před karanténou, byla posluchárna ve Viničné ulici zcela „narvaná“, sotva jsem se tam vešel. Jeho poselství však mělo zaznít pro podstatně širší okruh posluchačů.

Soňa ví, Soňa ví, jak je seno voňavý…

Zajímavé jsou názory molekulární genetičky Soni Pekové, publikované na internetu. Ta si myslí, že koronavirus Covid-19 je umělého původu. Můj názor je opačný, ale rád bych si vyslechl její názory podrobněji, možná by mě přesvědčila. To by mělo být předmětem diskuse pro široký okruh posluchačů. Je škoda, že Česká televize nepořádá více kulatých stolů s různými virology a epidemiology, například s těmi výše uvedenými. Jde o zásadní témata týkající se nás všech. Zatímco mí zmínění kolegové se dali na dráhu profesorskou a mají k tématu co říci z hlediska výzkumu, já jsem se dal na dráhu ředitelskou a věnuji se řízení institucí a projektů v oboru. Nicméně v naší malé zemi nemá smysl řešit koronavirus Covid-19 roztříštěnými soukromými silami. Tady má smysl jeden velký projekt s mnoha subjekty a záleží na vládě, zda a jak vše zvládne. Odborníků a zkušeností máme dost, jen je správně zorganizovat. Nemusíme vynaložit stovky miliard, o nichž mluví vláda. Jde o to, co premiér, co ministři, co jejich poradci…. Přeji všem stálé zdraví.

(autorem článku je RNDr. Milan Press, vědecký a projektový manažer)