Tenkrát jsem začínal větou: " V českém naučném slovníku z dob komunismu se dočteme: Vlasovci - vojenští zběhové, vedení zrádným generálem Vlasovem".

Hodně lidí mi to chválilo. Ale už tenkrát byly i negativní reakce. I přesto, že jsem neopomněl připomenout heroické hrdinství ruských lidí. Jak máme dnes hodnotit historii, starou skoro sto let? Kolik věrohodných pamětníků ještě žije? Mně stačí už to, jak samozvaní "historici" zkreslují a i vyloženě lžou o jednadvacátém srpnu šedesát osm v Praze. Že Praze v květnu v pětačtyřicátém pomohli Vlasovci, je neoddiskutovatelné. Důležité je ale si uvědomit, proč to udělali. Vlastně zradili podruhé. Nejprve Rusko. A pak i Německo. Připojili by se na stranu povstání, kdyby Němci neprohrávali válku? Připojili by se na stranu povstalců, kdyby Rudá armáda nedobila Berlín? Asi těžko. Co vlastně Vlasovci v té době v Čechách dělali? V německých uniformách!? Dnes již nikdo nezjistí, jestli se "náhodou" nezúčastnili represí a pogromů na českém obyvatelstvu. Může někdo s určitostí říci, že nebyli přítomni v Lidicích a Ležákách? Podle vyprávění pamětníků (můj dědeček, babička i moje maminka byli v květnu v pětačtyřicátém v Praze na barikádách) Vlasovci očekávali, že se svojí pomocí Praze "vykoupí", a že je Češi ochrání. Nevyšlo jim to. Byli popraveni jako vojenští zběhové. 

Dnes Žeporyják oslavuje Vlasovce. A buduje v Žeporyjích pamětní desku. A snad i pomník Vlasovcům. Proč také nevybuduje pamětní desku a pomník Sudetským Němcům? Nedávno kdosi v diskusi na toto téma napsal, že nakonec budeme tvrdit, že Prahu osvobodili i Němci. Jenže i to je pravda. Můj strýc a kmotr Jan vedl v květnu v pětačtyřicátém od Bílého Beránka (od Zličína) Vlasovce na pomoc Praze. A můj strýc a kmotr Jan byl Sudetský Němec. Bydlel ve Stodůlkách. (Proto také Žeporyje a Žeporyjáci. Ve Stodůlkách se vždycky vědělo, že Žeporyjáci jsou darebáci. A Žeporyjáci si o Stodůlácích také nemysleli nic dobrého.)  Mému strýci se celou okupaci podařilo před Němci zatajit, že je Sudetský Němec. Aby nemusel narukovat. Naopak. Byl, stejně jako celá naše rodina, v protifašistickém odboji. Podíleli se na odboji aktivně. A ne jako ti papíroví hrdinové, kteří jen sbírali metály.

Dnes pomahači Oumeriky a Engličanů prohlašují, že je potřeba připomínat všechna zvěrstva. A tím dále rozdmýchávají nesmiřitelnost v Evropě. Proč? Jejich snaha je jednoznačná. Snaží se o to, aby v centru Evropy nemohl vzniknout silný jednotný stát. Proto je potřeba co nejrychleji zapomenout. Proč si neustále otravovat život? Proč neustále otravovat mladou generaci tím, co už je dnes dějepis. I tak mají svých vlastních problémů až dost. Jen vyrovnáním se s minulostí můžeme dojít k národnímu usmíření. Jen tak můžeme dosáhnout i celoevropského usmíření.