Alexandrovci uspokojili očekávání a v podání oblíbených písní tam bylo ještě něco více než 100% profesionalita. Je potřeba rovněž zmínit vstřícné, citlivé publikum, které nejen dalo najevo svou spokojenost a nadšení z výkonu souboru, ale i spontánním povstáním při vzpomínkové písni na ty, kteří zmizeli v moři, smazalo kus obvyklé hranice my a oni, tedy hlediště a podium. I uvedení dvou českých a jedné slovenské písně se postaralo o totéž.

Setkal jsem se s Alexandrovci již jako dvanáctiletý v květnových dnech v Otrokovicích a už tenkrát, znaje přibližně úroveň tehdejších sborů, mně ohromila jejich preciznost podání. Na vysvětlenou; sám jsem pronikal do tajů zpěvu a moje máma v jednom sboru zpívala a sborová setkání jsem v Kroměříži na Slavnosti písní několikrát absolvoval; při srovnání s Alexandrovci by bylo možno zmínit jen tehdejší velmi dobré Moravské učitele a to i co do počtu: cca 120. M.j. slyšet při spojení všech sborů v počtu asi 1.200 pěvců Českou píseň je nezapomenutelný zážitek.

Dnešní počet vystupující v pěvecké části Alexandrovců je něco přes 40, ale požadavky pro přijetí do sboru jsou velmi tvrdé, takže ve výsledku, pro představu laiků, je to jako kdybyste dali dohromady více jak 40 sólistů z Národního. Kvalitu a pěveckou inteligenci lze neomylně také najít v rozdílu podání např. tklivé ruské lidové a obří energii vloženou do vojenských písní. Dalo by se ještě hodně napsat o sólistech, z nichž největší ovace sklidil očekávaně Mistr Kalinka, ale to není účelem tohoto článku.

Nelze se nezmínit o cca dvaceti zoufalcích, kteří se bláhově domnívali, že nás otráví nějakým hloupým negativním vítáním. Jejich směšování politiky a uměleckého projevu je na hranici debility. Není divu, když se mezi ubožáky zařadil i pan Peszyňski, takto anální specialista u býv. velvyslance USA v ČR pana Schapiró. Toho Schapiró, který drze veřejně radil prezidentovi a který se vahou svého úřadu snažil do českých škol nacpat na růžovo silně natřený islám v projektu „Islám očima českých školáků.“ Je nepochybné, že umělci, vědci, sportovci a další, svou činností svým způsobem zviditelňují i stát, který reprezentují. Ale spojovat tradici vojenského úboru Alexandrovců s vojenskými aktivitami Ruska, je úchylnost žádající vyšetření v Bohnicích.

Dle mého, koncert měl jeden rušivý element a to při zahájení druhé poloviny programu; vystoupení skupiny Gispy 4 Ever bylo jako z jiného světa, prostě pěst na oko; vůbec se ke koncertu nehodilo. Každý náš sólista ze středního proudu by byl vhodnější. Nevím, co tím pořádající sledoval; jestli nějaké finance nebo přímo ten kontrast spojený s balzámem pro uši při „navrácení taktovky“ zpět Alexandrovcům.

Výše vstupného nevybočovala z platby za lístek na domácí zpívané kusy v divadlech, ale i tak by pravidelné navštěvování takovéto kultury bylo pro průměrného důchodce dosti zatěžující. A proto je dobře, že se takový sbor vyskytuje u nás jako větší občasník. Nezbývá než pomyslné na dálku : „Díky Alexandrovci, již dnes se těším na další vaše vystoupení!“