Stát Izrael byl od samotného vzniku opakovaně napadán okolními islámskými státy, vše v duchu hesla prezidenta Egypta Násira – „Zaženeme Židy do moře.“ Slouží ke cti tehdejšího Československa z konce 40. let, že v čase největší nouze Izraele hned po svém vzniku, dodalo na obranu nového státu tolik potřebné zbraně.

A dnes? EU má dlouhodobě plnou hubu kritiky vůči Izraelcům, ale pro zločince páchající násilí má plné pochopení; viz značná finanční podpora Palestinců, tedy těch, kteří vraždí na izraelském území a z Gazy odstřelují Izrael raketami. V řadě západních států, zvláště ve Francii, dochází k nenávistným útokům vůči Židům, ale EU je v klidu.

A do tohoto morálního marasmu EU přichází naši tři králové, takto současný ministr zahraničí Petříček a dva bývalí – Zaorálek a Schwarzenberg, s prohlášením, které odsuzuje izraelský úmysl zabrat natrvalo kus již strategicky obsazeného území. Jejich argument, že by to zabránilo vzniku palestinského státu patří do oblasti evergreenů jak v samotné oblasti, tak i na půdě OSN, trvající řadu desetiletí.

Jak vládnoucí Hamás včetně Muslimského bratrstva, mající vliv v řadě islámských států, výslovně odmítli uznání státu Izrael, což je první podmínka pro vznik palestinského státu. Sami Palestinci v různých uskupeních toto uznání mnohokrát odmítli a je tristní, že kritici Izraele nesou schopni to vzít v úvahu; čekat dalších 70 let je neúnosné. Předmětné území Judea a Samaří bylo již dříve rozděleno na tři části a Izraelcům jde o jednu z nich s mnohonásobným počtem Židů proti Arabům.

Mám-li vyjádřit svůj laický názor na řešení, tak šestidenní válka v 67. ukázala, že se Izrael nemůže vzdát kontroly nad zabranými územími, nechce-li ohrozit svou bezpečnost, ba i svou existenci. Na trvalé teroristické útoky z pásma Gazy je odpověď jediná: vojensky území obsadit, odebrat všechny zbraně a vyhlásit na ně moratorium, pohnat před soud islámské radikály, vyhlásit nucenou správu a pozvat pozorovatele OSN jako dohled proti neoprávněnému příkoří vůči tamním obyvatelům. Zajistit fungování institucí, zásobování a po čase se postupně stahovat. Tak by se snad vytvořil solidní prostor pro urovnání nenormálního stavu v oblasti a k naději na mírové soužití dvou států.

Petříček i Zaorálek dostali oprávněně od Babiše za uši pro neoprávněné určování zahraniční politiky státu, což přísluší jen vládě jako celku. I prezident Zeman ohodnotil krok samozvanců jako negativní, ohrožující tradiční přátelství mezi ČR a Izraelem. Díky jeho stálého postoje nebude Česká republika před Izraelci za všiváky.

Na prstech jedné ruky se dají spočítat státy Izraeli nakloněné, zato na seznam kritiků by nestačila A4; to o něčem vypovídá. A seznam těch, kteří chtějí stát Izrael vymazat z mapy, by měl také dost položek. Když druhé největší náboženství (spíše nenávistná ideologie) má Židy zařazené ne na druhé, ale až na třetí koleji, tak je dost jasno. A je dost na pováženou, když státy, které mají ještě pamětníky na holocaust, pod vlivem vnitřní slabosti a kdoví čeho ještě, se staví k Židům zády; viď ubohá EU! Nu a naši tři králové s ní šlapou v zákrytu.

Miroslav Kulhavý