Ti, kteří současné koronavirové zlo ve statistických údajích srovnávají smrtnost s každoroční vlnou chřipky jsou diletanti; a je lhostejno, zda tak činí osoba s politickým mandátem nebo jedinec pod Hyppokratovou přísahou. Ten podstatný rozdíl je právě v použití roušek, které u chřipek absentovaly a proto každé srovnání silně kulhá.

Rovněž žádný pochybovačný diletant nemá relevantní statistiku o rozdílných následcích proti chřipce u některých vyléčených, kteří, i přes s mírný průběh nemoci, mají trvalé změny na plicích. Že by např. senátor Žaloudík měl v Senátu tajnou infolinku nebo věšteckou křišťálovou kouli? Asi by bylo dle jeho bagatelizujících keců o koronaviru nejlepší, aby se s ním blíže seznámil, nejlépe na vlastním těle.

Je více než zřejmé (a nezodpovědní navrátilci ze zahraničních dovolených to jen potvrzují), že bez vzájemné ohleduplnosti a disciplíny se nebezpečného viru nezbavíme. Poslední denní počty nově nakažených (zvláště v Praze) volají po tvrdších sankcích pro ty, kteří stanovená pravidla nedodržují. 

Ti, kteří roušky odmítají, by měli současně navrhnout řešení, jak šíření koronaviru zastavit nebo značně umenšit. Nečiní-li tak, pak část zemřelých a i vyléčených s trvalými následky je jejich dílo.  

Nezbývá než vyzývat občany k absolutnímu dodržování všech nařízení (sankce nevyjímaje) a možná i tam, kde jsou jen doporučení, tyto proměnit osobním přístupem ve skutečnost. Vakcína je zatím v nedohlednu (o vedlejších účincích se raději moc nemluví) a tak jsou roušky jedinou zbraní, která může, zvláště nejohroženějším skupinám občanů, pomoci v ochraně před nakažením.