Není lepšího důkazu zvrácenosti dnešní doby, než radování se premiéra z toho, že si budeme moci půjčit miliardy eur, aniž ví za kolik, čímž nemám na mysli jen úroky z půjček.
Signifikantní je pak název dohody „The next generation EU“, ta to totiž všechno zaplatí.
Lišácké jsou též podmínky čerpání peněz z fondu, a to dodržování klimatických cílů EU a principů právního státu. Vsaďte se, že principy právního státu nebudou dodržovat ty země, které nebudou s bruselskou byrokracií pod taktovkou Grossdeutchesreich držet hubu a krok.
Takže jedinou pozitivní zprávou, jak se zdá, je bod ujednání, že členské státy budou muset přijít se systémem ohlašování konečných příjemců evropských dotací, jenž pak bude podléhat evropské kontrole. Na Babiše se tedy už vaří voda…

***

Epidemie nového typu koronaviru Sars-CoV-2 zahltila britské zdravotnictví natolik, že pacienti čekají na vyšetření a operace měsíce. V současné chvíli čekají na neakutní výkony téměř čtyři miliony lidí, do konce roku by jich mohlo být až deset milionů.
Situace je samozřejmě obdobná i jinde. Jinak řečeno: zachráníme vás před smrtí na covid 19, i kdybyste všichni měli umřít na něco jiného!

***

Čtenář glos J. N. mi napsal:
Dovolím si doplnit, co všem občanům EU viditelně spokojený předseda evropské rady Michel nepochybně jen zcela neúmyslně zamlčel. Země EU si na finančních trzích nejen vypůjčí 750 miliard eur, ale především se za ně společně zaručí. Bude i tentokrát platit ono známé „Společně lapeni, společně pověšeni“? Není náhodou podstatné zejména to, že odteď každý, kdo by jen pomyslel na možnost následovat Brity a měl v úmyslu opustit EU, musí nyní počítat s tím, že dříve, než opustí spolčení Bruselských byrokratů, musí vypořádat svoji spoluúčast na dluzích, které EU nadělala a svůj podíl do posledního eura nejdříve uhradit. Když naposledy předsedalo EU Německo, byla protlačena Lisabonská smlouva, která zásadně osekala národní suverenitu a rozhodovací pravomoc členských států – sotva se Německo ujalo znovu předsednictví, podařilo se díky společnému ručení za dluhy EU udělat z členských států ekonomické vazaly a rukojmí na věčné časy. Předseda Evropské rady má pravdu - Ano, dokázali jsme to. Dokázali jsme to, co ještě před přijetím Lisabonské smlouvy bylo naprosto nepředstavitelné. Zejména jsme však dokázali, že kapitalismus na dluh může v praxi (alespoň na čas) existovat a že blahobyt nevzniká jen poctivou prací šikovných rukou a tvořivostí ducha, ale i kecy politiků – takže kupředu levá!!!