Důvodem pro dnešní zvýšení sazeb byla kombinace faktorů – ústup pandemie, silné hospodářské oživení a rychlý růst spotřebitelské inflace včetně obav z růstu inflačních očekávání. Situace na pracovním trhu navíc vytváří vhodné předpoklady pro rychlejší růst mezd v nadcházejících čtvrtletích. Pro zvýšení sazeb hlasovali čtyři členové bankovní rady a překvapivé bylo to, že jeden člen hlasoval pro zvýšení sazeb dokonce o 50 bazických bodů. Dva členové bankovní rady hlasovali naopak pro ponechání sazeb beze změny s čímž jsem počítal. Velice pravděpobně se jednalo o O. Dědka a A. Michla.

Klíčovým sdělením je, že byla potvrzena platnost květnové makroekonomické prognózy ČNB, která nastiňuje trojí zvýšení úrokových sazeb v letošním roce v souhrnu o 75 bazických bodů. V tomto směru je nutné, aby byly splněny předpoklady pokračujícího hospodářského oživení a ústupu pandemie. Guvernér J. Rusnok dokonce nevyloučil, že se ve druhé polovině letošního roku budou sazby zvyšovat dokonce na každém měnověpolitickém zasedání, což by znamenalo v souhrnu růst sazeb o 100 bazických bodů. To však podle mě není pravděpodobné, a to i z toho důvodu, že dnešní zasedání bankovní rady vytvořilo ideální podmínky pro posilování koruny vůči euru v několikaměsíčním nadhledu a silnější koruna bude zároveň tlumit potřebu zvyšovat úrokové sazby takto prudce.

ČNB se tak v červnu velmi přímo vydala cestou normalizace měnové politiky. Očekávám, že ČNB bude úrokové sazby zvyšovat i ve druhé polovině roku, a to konkrétně dvakrát, když hlavní neznámou zůstává vývoj pandemie. Rychlejšímu růstu sazeb podle mě zabrání posilování koruny, když je ve druhé polovině roku reálné posílení koruny vůči euru pod hranici 25 CZK/EUR.