O tom, co přesně stojí za aktuálním posilováním koruny lze jen spekulovat. Dnes ráno překvapil rychlejší růst výrobní PPI inflace a to především kvůli růstu cen energií. V eurozóně, konkrétně ve Francii a ve Španělsku, byly zveřejněny odhady únorové spotřebitelské inflace (CPI), které v obou zemích poměrně výrazně překonaly tržní konsenzus. Část finančního trhu tak může spekulovat na to, že vyšší PPI inflace v ČR v kombinaci s dalším zvyšováním úrokových sazeb v eurozóně nakonec podnítí k reakci (zvýšení sazeb) i Českou národní banku (ČNB).
Člen bankovní rady ČNB T. Holub ostatně uvedl, že na březnovém zasedání bude pravděpodobně opět hlasovat pro zvýšení sazeb o 50 bodů. Osobně si však myslím, že ČNB již sazby zvyšovat nebude, protože většina bankovní rady bude hlasovat pro stabilitu sazeb.
Společně s korunou však během dneška posilují i další měny středoevropského regionu a to včetně maďarského forintu, který aktuálně těží z vysokých úrokových sazeb a poměrně jestřábí rétoriky Maďarské centrální banky.
Krátkodobě ještě nelze vyloučit další posilování koruny a to s ohledem na technické faktory, pozitivní sentiment na finančních trzích a silný apreciační trend české měny od začátku letošního roku. Ze střednědobého horizontu jsou však aktuální zisky koruny jen obtížně udržitelné a fundamentálně těžko obhajitelné.
Recese tuzemské ekonomiky, schodkový běžný účet platební bilance či zužující se úrokový diferenciál mezi sazbami v ČR a v eurozóně, to jsou ve zkratce hlavní argumenty proti posilování koruny. A až začne pozitivní sentiment na trzích uvadat a ČNB nepřistoupí k navýšení sazeb, tak může být následné oslabení koruny velmi rychlé.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV