Dopad na kurz koruny byl tentokráte menší, než tomu bylo při jmenování A. Michla guvernérem 11. května.  Koruna v návaznosti na nové složení bankovní rady vůči euru obratem posílila o více jak 10 haléřů, což svědčí o tom, že obavy finančního trhu byly částečně zažehnány. K posílení koruně mohl nepřímo pomoci i explicitní výrok prezidenta M. Zemana ohledně zapojení devizových rezerv jako měnověpolitického nástroje v boji s inflací.

Ohledně toho, jak moc bankovní rada na červnovém zasedání zvýší úrokové sazby, tak bude dále rozhodovat výše a struktura květnové spotřebitelské inflace, která bude publikována již zítra.

Co očekávat od nového složení bankovní rady? Vzhledem k tomu, že žádný z nově jmenovaných centrálních bankéřů veřejně neprezentoval názor na měnovou politiku a výši úrokových sazeb, tak o dalších krocích bankovní rady zatím lze jen spekulovat. Zároveň lze však předpokládat, že nová trojice nebude hantýrkou měnové politiky zastávat příliš jestřábí postoj.

S úrokovými sazbami přes léto pravděpodobně nová bankovní rada hýbat nebude. Nadcházející guvernér A. Michl totiž avizoval, že navrhne stabilitu sazeb po určité období. Ještě současná bankovní rada se navíc dostala s úrokovými sazbami natolik vysoko, že další zvyšování sazeb již nemusí být potřeba. Vždy je však lepší nechat si prostor na obě strany a v tomto směru tak může být závazek sazby nezvyšovat zbytečně svazující.

Neméně důležité bude to, jak se nová bankovní rada bude většinově stavět k případnému slabšímu kurzu koruny a k devizovým intervencím. A. Michl není příliš nakloněn devizovým intervencím, avšak O. Dědek, který v posledním roce hlasoval proti zvyšování sazeb, se intervencím na podporu korunu nebrání. Z pohledu devizových intervencí je zajímavé připomenout, že E. Zamrazilová byla tou centrální bankéřkou, která v listopadu 2013 nepodpořila kurzový závazek a vymezovala se proti němu.