V meziměsíčním srovnání v únoru vzrostly reálně tržby za pohonné hmoty (1,9 %) a za nepotravinářské zboží (1,0%), zatímco tržby za potraviny poklesly o 2,2 %. Únorový růst tržeb za pohonné hmoty je na jednu stranu překvapivý, protože v únoru v Polsku došlo ke snížení DPH na pohonné hmoty a tržby za pohonné hmoty z měsíce na měsíc v Polsku vzrostly o 23,1 %. Část poptávky po pohonných hmotách byla v příhraničních oblastech určitě realizována v Polsku. Na druhé straně prudké zdražování pohonných hmot, které započalo v závěru února, vedlo k tomu, že se určitá část spotřebitelů předzásobila, což pomohlo únorové tržby za pohonné hmoty zvýšit. Velmi důležité bude v březnu a následně i ve 2. čtvrtletí sledovat to, jak se budou reálné tržby za pohonné hmoty vyvíjet a zda s ohledem na vysokou cenu dojde k poklesu tržeb.

V meziročním srovnání v únoru opět prudce rostly tržby za oděvy a obuv (119,3 %), což je však oproti únoru 2020 pokles o 13 %. V podobném duchu, tj. s ohledem na nízkou statistickou základnu loňského února, je nutné hodnotit i meziročně opticky velmi silné tržby za prodej sportovního zboží (34,6 %) či výrobků pro domácnost (17,3 %). A na druhé straně je pro změnu optikou extrémně silné statistické základny nutné hodnotit i meziroční pokles prodejů přes internet o 10,1 %. Rozhodně nelze říci, že by boom e-shopů končil, avšak s ohledem na předchozí dva roky ovlivněné pandemií je jasné, že růst prodejů přes internet letos nebude zdaleka tak silný.

Zatímco vývoj maloobchodu v posledních dvou letech výrazně ovlivňovala covidová pandemie, tak letos bude hlavním hýbatelem na poli maloobchodu velmi vysoká spotřebitelská inflace. Prudké zdražování citlivých položek jako jsou energie, potraviny či pohonné hmoty budou negativně ovlivňovat spotřebitelský apetit českých domácností a ani celkový růst maloobchodu tak pravděpodobně letos nebude nijak silný. To ostatně již v březnu jasně ilustroval pokles spotřebitelské důvěry na nejslabší hodnoty od roku 2013.