Zářijová čísla z tuzemského průmyslu zůstávají i nadále zatížena řadou specifik. Dominantní podíl na celkové průmyslové produkce mají automobily, když v meziročním srovnání je navíc produkce automobilů zkreslována velmi nízkou statistickou základnou z loňského roku.  Dalším specifikem je nesoulad mezi vývojem celkové průmyslové produkce a indexů podnikatelských nálad (např. PMI). Zatímco PMI již několik měsíců v řadě ukazuje ne prudké zhoršení provozních podmínek a poklesu výroby a nových zakázek, tak tvrdá data z průmyslu v podobě průmyslové produkce vycházejí výrazně lépe. V historii nenajdeme období, kdy by indexy podnikatelských nálad méně korespondovaly s celkovou produkcí, než je tomu nyní. A v neposlední řadě nižší vypovídací schopnost mají nyní i nové zakázky a to jak kvůli srovnávací základně, ta i kvůli vysoké inflaci – nové zakázky jsou uváděny v běžných cenách.

Celkový růst průmyslu byl v září opět výrazně zkreslován meziročně velmi silnou produkcí motorových vozidel. V podstatě celý meziroční růst průmyslové produkce lze v září připsat na vrub automobilovému průmyslu a z dalších odvětví v menší míře výrobě elektrických zařízení a strojírenství. V nadpoloviční většině průmyslových odvětví však meziročně produkce poklesla, což se týkalo např. kovodělného průmyslu či výroby ostatních dopravních prostředků.

Samotná zářijová čísla z průmyslu lze sice interpretovat jako poměrně pozitivní, ale výhled na další měsíce již zdaleka tak optimistický není. Automobilový sektor se začíná opět potýkat s nedostatkem komponent a částečným omezováním směn. Negativní vývoj průmyslu indikují indexy podnikatelských nálad. Stále větší část průmyslových oddílů se dostává s produkcí meziročně do červených čísel. A v neposlední řadě na řadu průmyslových podniků stále citelnější doléhá prudký růst cen energií a slábnoucí poptávka. V souhrnu za letošní rok lze počítat s růstem průmyslové produkce o necelá 2 %.