Růst mezd v 1. čtvrtletí letošního roku sice zpomalil, i nadále však mzdy poměrně svižně rostly. To však platí pouze o nominálním růstu. Po očištění o poměrně vysokou inflaci byl reálný růst mezd nejslabší od roku 2013. Do zpomalujícího růstu mezd se již mohly promítnout březnové mzdy a snaha podniků šetřit vzhledem k nejistotě související s probíhající pandemií Covid-19.

Výraznější dopad pandemie a to, jak moc zaměstnavatelé najeli na úsporná opatření, se však ve větší míře promítne teprve do vývoje mezd za 2. čtvrtletí. Ačkoliv je mzdový vývoj ve zbytku letošního roku zahalen vysokou nejistotou, tak je zřejmé, že na rychlý růst mezd můžeme zapomenout a úspěchem bude, když mzdový růst letos překoná inflaci.

Konkrétně průměrná hrubá měsíční nominální mzda v 1. čtvrtletí vzrostla o 5,0 % r/r na 34 077 Kč, reálně však pouze o 1,4 % r/r, což je nejslabší reálný růst mezd od 4. čtvrtletí 2013. Slabý růst reálných mezd byl ovlivněn především výrazně vyšším růstem spotřebitelských cen na začátku letošního roku. Mediánová mzda vzrostla v 1. čtvrtletí nominálně o 5,8 % r/r na 31 790 Kč. Výraznější růst mediánu oproti průměru ukazuje, že rychleji rostly mzdy zaměstnancům s podprůměrnými mzdami.

Nejrychleji v 1. čtvrtletí vzrostly mzdy v administrativě (11,8 % r/r) a v energetice (10,8 % r/r). Svižně rostly mzdy i v zemědělství (7,4 % r/r), v informačních a komunikačních činnostech (7,1 % r/r) a ve školství (7,0 % r/r). Mzdy naopak poklesly o v činnostech v oblasti nemovitostí (-6,5 % r/r) a v kultuře (-3,8 % r/r).

V 1. čtvrtletí zároveň došlo k poklesu zaměstnanosti, což však bylo ve větší míře odrazem zpomalující ekonomiky, než protikoronavirovými opatřeními. Je zřejmé, že pracovní trh dosáhl svých limitů v loňském roce a letos by mzdy zpomalovaly i pokud bychom nečelili pandemii Covid-19.