V souhrnu za celý loňský rok průměrná mzda vzrostla nominálně o 6,1 % na 37 839 Kč. Po očištění o inflaci došlo k reálnému růstu průměrné mzdy o 2,2 %.

K meziročnímu zpomalení růstu mezd ve 4. čtvrtletí přispěl především pokles mezd v odvětví zdravotní a sociální péče (-8,1 % r/r), který souvisel s vysokou srovnávací základnou z konce roku 2020, kdy došlo k vyplacení mimořádných „covidových“ odměn. Meziročně slabý byl růst mezd i v odvětví veřejná správa a obrana (1,4 %) a v rámci průmyslu mzdy stagnovaly v automobilovém průmyslu, který byl ve druhé polovině roku zasažen čipovou krizí, a došlo zde k omezení produkce.

Na druhé straně v řadě odvětví ve 4. čtvrtletí mzdy rostly velmi svižně, k čemuž nepochybně přispívala i situace na pracovním trhu s nízkou nezaměstnaností a vysokou poptávkou zaměstnavatelů po pracovní síle. Nejrychleji mzdy rostly v odvětví činnosti v oblasti nemovitostí (14,2 %), kde byl růst mezd svázán s rychle rostoucími cenami nemovitostí a vysokou poptávkou po nákupech bytů. Silný byl i růst mezd v ubytování, stravování a pohostinství (9,7 %), což šlo ruku v ruce s nedostatkem zaměstnanců a vyššímu tlaku na mzdy. V oddílu s největším počtem zaměstnanců, v průmyslu, mzdy v průměru vzrostly o 4,2 %.

Z pohledu reálného vývoje mezd hrála ve 4. čtvrtletí již důležitou roli vysoká inflace. A právě rychlý růst spotřebitelských cen se v letošním roce bude velmi negativně promítat do reálného růstu mezd, který bude výrazně záporný. S ohledem na aktuální kumulaci proinflačních rizik je již téměř jisté, že pokles reálných mezd bude letos výrazně hlubší než v letech 2012 a 2013 a bohužel se také zvyšuje pravděpodobnost velmi slabého hospodářského růstu či dokonce hospodářské recese.

Miroslav Novák
Analytik