Domácí ekonomika tak v závěru loňského roku vzrostla v mezičtvrtletním srovnání o 0,6 % a meziročně poklesla o 4,7 %. Díky oživení ekonomické aktivity ve druhé polovině roku tak HDP v souhrnu za celý loňský rok poklesl jen o 5,6 %. Jedná se sice o nejhlubší propad HDP v historii samostatné ČR, avšak vzhledem k okolnostem je výsledné číslo o dost lepší, než se očekávalo.

Za mezičtvrtletním růstem HDP stál primárně průmysl, respektive z poptávkového pohledu zahraniční obchod, kde se velmi dobře dařilo exportu. Značně diferencovaný byl ve 4. čtvrtletí vývoj v sektoru služeb. Zatímco obchod, pohostinství a doprava si připsaly výrazný pokles, tak v IT, ve finančním sektoru či ve veřejné správě produkce solidně rostla. Investiční aktivita v závěru loňského roku však dále oslabila.

V meziročním srovnání k poklesu HDP ve 4. čtvrtletí přispěl především hluboký pokles investic v podobě hrubého fixního kapitálu a pokles spotřeby domácností. Výrazně kladně do HDP sice přispěl zahraniční obchod v podobě čistého exportu a také vládní výdaje, avšak rozhodně to nestačilo k tomu, aby byl kompenzován hluboký propad investic a spotřeby domácností.

Hospodářská aktivita v 1. čtvrtletí letošního roku bude ještě utlumená a vzhledem k restriktivním vládním omezením se oživení ekonomiky posune hlouběji do 2. čtvrtletí. Základním předpokladem udržitelného hospodářského oživení v dalších čtvrtletích letošního roku zůstává jednoznačně vakcinace domácí populace a zvládnutí pandemie Covid19, a to nejen v ČR, ale i v dalších evropských zemích. Velmi důležité rovněž je, aby došlo k rozjezdu investic a aby nedošlo k zamrznutí investiční aktivity jako po roce 2009.