Miroslav Šimonek: Jak může vypadat Evropa ve velmi blízké budoucnosti

Skrze nové obchodní vztahy mezi USA a Ruskem se postupně dostávají pod americkou kontrolu většina komodit, které dříve proudily z Ukrajiny a Ruska přímo do Evropy. Obilí, kovy, uhlí a další suroviny, které byly pro evropský průmysl klíčové, jsou nyní prodávány prostřednictvím amerických společností. Evropa, která se v minulosti spoléhala na přímo dostupné suroviny z Ruska a Ukrajiny, se ocitá v situaci, kdy musí tyto komodity kupovat od USA, a to za ceny, které jsou výrazně vyšší než před válkou.

Tento nový obchodní rámec přináší Evropě obrovské ekonomické problémy. Ceny základních surovin rostou a evropské firmy, které byly na těchto surovinách závislé, čelí rostoucím nákladům. Zatímco evropský průmysl bojuje s vyššími náklady na výrobu, USA si pomalu zajišťují lepší pozici na globálním trhu. Nejenže mají kontrolu nad vývozem těchto komodit, ale díky tomu, že jsou klíčovým hráčem na trhu, mohou si diktovat ceny a podmínky, které Evropa nemůže ignorovat.

Evropa se tedy postupně stává ještě více ekonomicky závislá na USA. Místo toho, aby mohla čerpat přímo z ruských a ukrajinských zdrojů, je nucena platit vyšší ceny americkým firmám, což prohlubuje její ekonomickou zranitelnost. Evropské státy se nacházejí v těžké pozici – pokud se rozhodnou hledat alternativní cesty a zůstat méně závislé na USA, mohou čelit politickému tlaku a geopolitickým komplikacím. Některé evropské země, jako například Německo, se budou snažit udržet vztahy s Ruskem, ale v současné geopolitické situaci to nebude snadné. Naopak státy východní Evropy, které mají silné vazby na USA, mohou tento nový stav vítat.

Tato situace vede k dalšímu politickému napětí v rámci Evropské unie. Některé státy začínají otevřeně vyjadřovat nespokojenost s tím, že se Evropa stává závislá na amerických obchodních dohodách, což ohrožuje její ekonomickou autonomii. Přitom USA, díky těmto novým obchodním vztahům, nejen že kontrolují strategické komodity, ale stávají se i politicky silnějším hráčem, což se v budoucnu může projevovat i v dalších oblastech světové politiky.

Evropa se tedy ocitá v těžké situaci – musí se přizpůsobit novému obchodnímu uspořádání, které stále více závisí na USA, nebo hledat způsoby, jak se od této závislosti osvobodit. A i když některé země a firmy budou usilovat o posílení vlastní nezávislosti, realita ukazuje, že tento nový ekonomický model směřuje k větší integraci Evropy do amerického hospodářského rámce, což by mohlo znamenat nejen ekonomické ztráty, ale i hlubší geopolitickou závislost.Nesmíme také zapomenout na Anglii která bude Ameriku v této pozici podporovat jelikož je již přímo zapojena do ovládání cenných Ukrajinských oblastí ,které mají důležitý význam pro zemědělství.

Pokud se Evropa nechce ocitnout v situaci, kdy je ekonomicky a politicky ještě více závislá na USA, musí její politici jednat rychle a rozhodně. Místo toho, aby Evropa soustředila své síly na posílení ekonomických vztahů s Ruskem a hledala způsoby, jak obnovit přímý přístup k surovinám a strategickým komoditám, rozhodla se částečně věnovat pozornost geopolitickým otázkám a zbrojení. To přináší riziko ještě hlubší ekonomické závislosti na USA a může zkomplikovat řešení současné krize.

1. Posílení energetické nezávislosti

Evropa musí vyvinout strategii, která sníží její závislost na amerických energetických zdrojích a komoditách. K tomu je potřeba:

Diversifikace energetických zdrojů: Evropské země by měly aktivně investovat do obnovitelných zdrojů energie, jako jsou solární a větrné elektrárny, a zároveň zajišťovat stabilní přístup k energiím z různých částí světa, nikoliv pouze z USA.
Podpora jaderné energetiky: Některé země, jako například Francie, se mohou zaměřit na rozšiřování jaderné energetiky jako stabilního a nezávislého zdroje energie.
Zajištění energetických zásobníků a infrastruktury: Evropa by měla investovat do infrastruktury pro skladování energie a diverzifikovaných dodávek plynu, a to jak v rámci Unie, tak prostřednictvím dohod s jinými státy, aby se vyhnula zcela závislým vztahům s USA.

2. Vytváření alternativních obchodních cest a dohod

Evropa by se měla soustředit na obnovu přímých obchodních vztahů s Ruskem a Ukrajinou, které by jí umožnily stabilizovat přístup k surovinám a strategickým komoditám. Místo toho však v současnosti vidíme, že se Evropa stále více orientuje na zbrojení a vojenskou přípravu na konflikt s Ruskem. K tomu je třeba:

Rozvoj přímých obchodních vztahů s Ruskem a Ukrajinou: I když politické napětí mezi Ruskem a Západem stále roste, Evropa musí začít jednat s Ruskem o přímých obchodních dohodách, které by jí umožnily stabilní přístup k surovinám. To zahrnuje obnovu dialogu a hledání ekonomických řešení, místo zaměření na vojenskou konfrontaci.
Zbrojení a přípravy na válku: Místo jednání o ekonomických otázkách, se Evropa stále více soustředí na vojenskou přípravu. Evropské státy se zbrojí a připravují na možnost širšího konfliktu s Ruskem. Tento přístup nejen že vyčerpává důležité ekonomické zdroje, ale zároveň zhoršuje vztahy s Ruskem, čímž Evropa ztrácí příležitost obnovit stabilní obchodní a politické vazby.
Podpora východní Evropy a Ukrajiny: EU by měla pomoci Ukrajině modernizovat její infrastrukturu a průmysl, čímž by Ukrajina mohla zůstat konkurenceschopná na evropském trhu a stát se důležitým partnerem pro celou EU. Místo zaměření na vojenské konflikty a zbrojení by měla Evropa hledat cesty, jak podpořit mírové řešení a stabilitu v regionu.

3. Podpora strategických evropských projektů

Evropa musí investovat do dlouhodobých projektů, které jí umožní být nezávislejší na USA a vytvořit silné ekonomické základy uvnitř Unie.

Podpora evropských výrobních kapacit: EU by měla investovat do obnovy a modernizace evropského průmyslu, zejména v oblasti základních surovin a technologií, aby mohla částečně nahradit dovoz surovin z USA a jiných regionů. Investice do těchto oblastí mohou Evropy pomoci stát se silnějším globálním hráčem, který není závislý na amerických komoditách.
Podpora inovací a výzkumu: Investice do vědy a výzkumu, zejména v oblasti technologií a výroby, mohou Evropě umožnit vytvoření nových konkurenceschopných průmyslových odvětví, která jí dají větší autonomii ve světovém hospodářství.

4. Politická a ekonomická spolupráce uvnitř EU

Aby se Evropa stala silnějším hráčem na globální scéně, musí posílit svou interní politickou a ekonomickou jednotu.

Harmonizace energetických a obchodních politik: Evropská unie musí vytvořit jednotnou strategii v oblasti energetiky a obchodu, která bude sloužit jako protiváha americkému vlivu a zároveň zajišťovat rovnováhu mezi jednotlivými členskými státy.
Posílení geopolitické autonomie: EU musí jednat jednotně ve všech důležitých geopolitických otázkách, aby zabránila rozdělení mezi jednotlivými členskými státy. Pro Evropu bude klíčové mít vlastní hlas ve světových záležitostech a vyhnout se tomu, aby se stala ekonomickým a politickým satelitem USA.

5. Snížení závislosti na amerických technologiích a investicích

Evropa musí usilovat o technologickou a investiční nezávislost, aby nebyla závislá na amerických firmách a investicích.

Podpora evropských technologických gigantů: Evropské vlády by měly investovat do rozvoje vlastních technologických firem, zejména v oblasti digitálních a pokročilých technologií, což by zajistilo větší kontrolu nad technologií a snížilo závislost na amerických firmách.
Posílení evropských investičních fondů: Podpora evropských investičních iniciativ by umožnila přesměrování kapitálu do projektů, které mají pro Evropu dlouhodobý strategický význam a pomohou jí stát se konkurenceschopnější v globálním kontextu.

Závěr

Evropští politici čelí vážnému geopolitickému a ekonomickému dilematu. Pokud neprovedou zásadní kroky ke snížení závislosti na USA, může se stát, že Evropa bude i nadále ekonomicky podřízena americkým zájmům. Místo toho, aby Evropa soustředila své úsilí na ekonomické a diplomatické řešení situace s Ruskem, její politici se stále více zaměřují na zbrojení a přípravu na možný konflikt. Tento přístup nejen že zhoršuje vztahy s Ruskem, ale zároveň vyčerpává cenné ekonomické zdroje a prohlubuje závislost na USA. Aby tomu předešli, musí se Evropa soustředit na obnovu přímých obchodních vztahů s Ruskem a Ukrajinou, podporu energetické nezávislosti a investice do vlastní průmyslové a technologické autonomie. Pokud Evropa bude pokračovat v současném směru zbrojení a eskalace konfliktu, riskuje nejen ekonomickou ztrátu, ale i ztrátu geopolitické svobody a vlivu.